KUBA KUBIKULA MILUJE KUBU aneb UDĚLAL JSEM SI DNES VÁNOCE

Tak nevím jestli Kuba Kubikula miluje Kubu, nebo kubu, nebo sám sebe, ale každopádně jsem si dnes udělal Vánoce.

Vzpomněl jsem si dnes na tu milovanou pohádku z dětských let a přitom mne napadlo, že jsem ještě v životě nepoznal jak chutná kuba. A to bych si měl co nejdřív splnit a neodkládat na zítřek, nebo dokonce až na Vánoce, protože v dnešní době člověk neví, jestli se dožije druhého dne, zvláště když má teď někdy v příštích dnech nastat konec světa. A jak víte, možná taky nevíte, kuba bylo u našich předků sváteční vánoční jídlo. A o to bych nerad přišel.

Suroviny na kubu kromě sádla jsem měl shodou okolností doma - cibuli, kroupy, koření a to podstatné, hřiby modráky, které jak někteří z vás víte, mám sušené z mého lesu z Německa, taky. A tak jen pro to sádlo, výjimečně (a poprosil psasátko o odpuštění) jsem si do krámu došel.

Jistě tu čekáte recept, ale na to jsem moc už línej a sami víte, že si dnes můžete všechno vyguglovat.

Takže aspoň fotka a slintejte.

Bylo to sice trochu moc mastné na můj vkus, ale jíst se to dalo.

I když bramborovej salát s kaprem.... to zrovna není. :D