Stačí jedno slovo a všechno je jinak

Asi všichni víte co se včera stalo v rakovnickém gymnáziu. Já jsem tam sice nebyl a ani nevím co se mezi nimi dvěma, učitelkou matematiky a jejím žákem, přihodilo, ale docela si to dovedu představit. Padlo jedno slovo a ten kluk na ni vytáhl nůž. Kdyby to její slovo nepadlo, třeba by to dopadlo úplně jinak a ti dva by se v klidu rozešli.

Ta učitelka matematiky měla krátce před důchodem a nejspíš nervy značně poškozené, není se co divit po tolik letech ve škole mezi puberťáky, a natáhlé jak špagáty. Podle výpovědi jedné holky byla prý arogantní, pořádně nevysvětlila látku a často křičela na žáky. Kdyby se častěji zamyslela, mohla by vědět, že matematika není zrovna mezi žáky oblíbený předmět a že každému neleze sama do hlavy. A taky není pro každého smyslem života.

Myslím, že velký problém u lidí je ten, že nemyslí na druhé. Nedokáží se vcítit jak je tomu druhému. A pak stačí jediné nedomyšlené slovo a oheň je na střeše. Toho žáka se rozhodně nechci zastávat. Taky ho neznám. Prý to byl bezproblémový žák a docela dobře se i učil. Ale nejspíš už toho měl dost. A kdybych byl u toho, ani bych se mu možná nedivil, že na ni vytáhl tu kudlu. Pokud na něj řvala, a nebylo to asi poprvé. Taky jsem měl takovou učitelku na matiku, která si připadala jako že je střed světa.

Každopádně oba mají zkažený život a nemuselo by se to stát, kdyby to slovo nepadlo, nebo naopak kdyby jich padlo víc a mohli se skrze ně domluvit.

Jitko, moje zadaná krásko, tobě jsem slíbil fotku do koruny stromů, tak ji tu máš.

A pro vás: Možná to bylo všechno jinak a tak prosím hlavně zdrženlivý komentář. :D

-