Jak jsem si s Martou Kubišovou hrál na písku a stavěl bábovičky


Právě dnes má Marta 70. narozeniny a tak jsem si na ni vzpomněl. Já žil tehdy s rodiči v Poděbradech a byl jsem malej kluk. Moje starší sestřenice Zdena chodila na gympl a s Martou byla nejen v jedné třídě, ale byla i její kamarádka. Obě bydlely taky v Poděbradech a byly to i dost divoký holky. Nevynechaly jedinou tančovačku a Marta už tam i občas zpívala. Přesto se o mně sestřenice občas starala, nevím jestli ráda, ale brala mne společně s Martou a s kýbličkem na pískoviště a dělali jsme společně bábovičky.




-




Můj rodnej dům už bohužel není. Tady stál. A tak si někdy říkám, kam mi připevní pamětní desku?

A vlastně málem bych zapomněl. Měl jsem i prvního listopadu, taky bohužel, svatbu.

A nakonec vlastně i třetí bohužel. Sestřenice ve svých osmnácti po automobilově nehodě zemřela.

-

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Sekty - tragická závislost

Většinou je za tragickou závislost považován alkohol, nebo herny, které dokáží zničit člověka a rozvrátit rodiny. Ale se sektami to není jiné a dokonce si dovolím tvrdit, že ještě horší, protože ti lidé se nechávají jimi ovládat, jsou proti tomu vymývání mozku bezmocní, nikdo jim není schopný pomoci aby prohlédli, zv. ztratí duši. Kdo to osobně nezažil, nepochopí, jaká je to pro člověka tragédie. Tohle jsem dostal mailem a tak jsem se rozhodl, jak to v té jedné sektě chodí, s vámi podělit. Dobrý den Před devíti lety v Zpravodaji Veselice z 26.června 2006 byl uveřejněný článek o zámku ve Vlčím poli, který odkoupila jistá paní Valerie Schořová. Článek podtrhoval pozitivní přínos paní Schořové nejen pro samotný objekt, který zvelebila, ale i pro duchovní činnost, kterou v tomto objektu prováděla. Původ finančních zdrojů na rozsáhlou opravu byl v Zpravodaji vzpomenutý jen stručně: "Jejich původ je širší veřejnosti neznámý. Zřejmě pochází od darů bohatých mecenášů." Následně se
Další informace

Proč vlastně prodávám...

Obrázek
. . Vybírala s malým bratrem dárek pro babičku. Vlastně ani prodávat nutně nemusím, mám jiné příjmy, abych měl kde spát, co jíst a nezemřel hlady, ale miluji kontakt s lidmi, poznávat je, pohovořit s nimi a ty peníze od nich, pokud si něco koupí, je jen něco navíc, aby to mělo nějaký smysl. Vlastně i proto zůstávám aspoň přes to léto v Německu, protože o prodávání v Praze nemám zájem ani chuť. Tam jen lenoším a užívám si života. To je právě jedna s věcí, pro které se nemohu pořádně rozhodnout, kde bych měl natrvalo zakotvit. Už jsem si nějak na ten rozdvojený způsob života zvykl a někdy mám i pocit, jako bych ty životy měl dva. .
Další informace