Ty oči...

Tentokrát jsem dělal poskoka jedné kamarádce při focení modelek... mohl bych to nazvat vznešeněji - fotostyling. Pozvala si hned dvě, jedna krásnější než druhá, takový typ divokých Španělek a dokonce nebyly ani vyhublé, spíše na správných místech víc při těle. Takže na co bych si měl stěžovat. Docela rád jsem je styloval a to by mi mohl i každej chlap závidět.

Bylo to zkrátka fajn a zažili jsme si při tom i dost legrace. Jediné, co je u mne ale zajímavé, moji kamarádku jsem nikdy nebral jako holku se kterou bych si chtěl něco začít. Nechci tím říct, že by byla ošklivá, právě naopak, ale nikdy mne nenapadlo se na ní dívat vilně, jak mi včera na blogu napsala jedna holka. Byla prostě jen kamarádka.

Ale nevím, proč mne to najednou napadlo, říkám ji "Vždyť ty jsi docela krásná holka a z tebe by taky byla fajn modelka, nechceš to někdy zkusit? Můžeme na to jít hned, půjč mi foťák." Podívala se na mne jako na blázna, jako že nemám všech pět pohromadě. "Ty blázne", skutečně řekla, "kam jsi dal oči..." A tu já náhle viděl ty její oči... přímo zářily, blankytně modré jak pomněnky, až jsem si říkal, jak je to jen možné, že jsem tu krásu nikdy dřív neviděl. A v tom jsem se probudil do mlavého dnešního dne.

A jsem z toho teď celej smutnej. Pomněnkový holky, přihlašte se mi... :D

Tahle dívka na fotce je ze včerejška, Španělka. Měla hnědé, čokoládové.

Moje milá má taky čokoládové oči a taky tak krásné a taky se rád do nich zadívám... a nemohu se vynadívat.

A co říkáte vy? Pomněnky nebo čokoláda? Co myslíte?

-