Život je náhoda, i když to na náhodu někdy nevypadá



Vezměme si třeba náš život, jak a proč jsme se narodili. Proč zrovna to naše oplodnění se naplnilo v určitý čas. Často je to jen náhoda. Není to tak? Pokaždé si vybavím moji první ženu, za jakých okolností byla počata. Kdyby její máma nejela v jistý čas v tramvaji a nenastoupil tam na další stanici s kumpány jeden chlap a ještě tu noc ji sbalil, já bych tu svoji ženu nikdy nepoznal. Protože by tu nebyla. A když se tedy narodila, kdyby se ve svých sedmnácti nezastavila v Lucerně pasáži u výkladu a já nešel zrovna kolem a neoslovil ji, taky by se můj život ubíral jinými cestami.

Ale na druhu stranu se zdá, že ta náhoda vůbec nemusí být náhoda, například když si smrt na nás umane a zaboha se nás nechce vzdát. Můj dobrej kamarád si vyjel ke Žlutým lázním jednoho dne zaplavat a na přechodu ho přejelo auto. Dohromady se mu nic nestalo, jen na noze malý úraz. Přijela pro něj sanitka, která pak pod Vyšehradem havarovala a smrtce, když se jí to nepovedlo napoprvé, tentokrát zvítězila.

Tak řekněte sami, co je osud a co náhoda. Ale většinou, to mohu potvrdit, je ta náhoda opravdu blbec.






Tak tuhle krásku jsem taky nedávno náhodou potkal a jen škoda, že není zrovna osudová. :D

-

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Sekty - tragická závislost

Proč vlastně prodávám...