První příznaky

Znáte to. Zvláště v zimním období. Necítíte se najednou dobře a říkáte si "něco na mne leze, měl bych s tím něco udělat". Pobolívá vás v krku, jste jako rozlámenej a pro jistotu si vezmete hned dva aspiriny... a nakonec je vám to stejně hovno platný. Už je pozdě. Ten příznak neznamenal už nic jiného, než že vás na týden čeká postel.

Ale jsou i jiné příznaky a taky většinou přicházejí už s notným spožděním. Když vás například váš miláček už tolik nemiluje jako dřív. Většinou to začne u sms. Jeho milostná vyznání mají sice postupně, ale přesto stále delší pauzy. A pokud vás to hned netrkne, přijdou brzy i další jeho náznaky. Napřiklád že vám něco vytkne. A to se taky pak stupňuje a slyšíte ty výtky stále častěji. Najednou vidí všechny vaše nedostatky a chyby. A pak už je jen malý, opravdu malý krůček k nedorozuměním, které se zákonitě vystupňují v malé hádky.

Nevím proč, ale ty příznaky si dávají opravdu většinou načas, když už je vážně k nějakému řešení pozdě. Je to jako když ucítíte, že se vám něco pálí v troubě. Ten koláč už nespravíte. Nebo možná ho ještě zachráníte, ale už tolik nechutná... v ústech hořkne.

Takže malá rada: nedopusťme ani ty příznaky.

Já vím, je to těžký, ba nemožný, ale aspoň se snažme.

.