Můj nejkrásnější dárek

Nevím jestli mám o tom tady psát, aby to nevyznělo jako samochvála, ale budiž, stejně mne tu všichni znáte ve zlém i v dobrém, tedy i jaké mám špatnosti například. V sobotu na burze kamenů mne totiž jedna žena obdarovala dárkem, který měl pro mne cenu větší než nějaký drahokam. Upozornil mi na ni můj kamarád.

Ta žena měla v podpaží moji knihu Skrytá moc drahých kamenů a když přišla k nám blíž, můj kamarád ji oslovil "Tady máte osobně autora." Byla trochu zmatená, nevěděla v první chvíli o co jde, "Kde jakého, co myslíte, jakého autora?" A kamarád ukázal pochopitelně na mne. :D

Řekla mi tedy o podpis, ale o to nešlo, těch autogramů jsem už rozdal víc. Podstatné pro mne bylo, když jsem vzal knihu do ruky a otevřel, že to byl pořádnej salát s mnoha záložkami a na téměř každé stránce jejím písmem i její poznámky. To asi potěší každého autora, když si tu jeho knihu člověk nejen jednou přečte, ale když se jí opravdu pozorně věnuje a zabývá.

Takže to byl ten dárek, který jsem od paní Renee dostal.

Možná škoda, že jsem ten její salát nevyfotil.

Jinak nemám rád, když někdo takhle zachází s knihami, ale tohle byla výjimka, ne? :D

.