Ruce žen

Ruce je dar, velký dar. Neumím si představit svůj život bez rukou. Jim vděčím i za svoji první velkou lásku a jak málo stačilo. Seznámila nás moje kamarádka, ale musela odjet domů a tak nás, lekhovážně a bezelstně, nechala samotné. Sedli jsme si tedy na kávu a já, nevím co mne to popadlo, k ní přes stůl natáhl ruce a ona je bez váhání přijala... a nepustila. To nás hned spojilo, že jsme už nepotřebovali pronést jediné slovo. Bylo rozhodnuto. A od té doby věřím jakou mají ruce moc. Kdybych se tehdy neosměl a nevzal ji za ruce, kdo ví, jak by to dopadlo. Doprovodil bych ji na metro, možná bych ji i objal a ona by odjela. K metru jsme nakonec stejně došli, ale už jen ruku v ruce...

Ta holka měla opravdu krásné ruce a která je taky nemá, když jimi dokáže pohladit a polaskat, no řekněte, není to tak? Ale její ruce byly jako led, což mne dost překvapilo, protože ani za veder se v mé ruce nezahřály. Přesto jsem ty její ruce miloval, nebo možná právě proto? Nakonec to velká láska nebyla, ale jen vzájemné vzplanutí a dalo se čekat, že po roce už po tom všem bude doutnat jen popel. Ale přesto těch divokých chvílích s ní nelituji.

Moje poslední láska a věřím že poslední, má naopak horké ruce. Jsou jako rozpálená kamínka, která nikdy, ani teď za mrazu, nevychladnou. Miluji její ruce. Jsou hebké a měkké jako nuducaný polštářek a proto je tak rád i při každé příležitosti do dlaní políbím. Jsou taky laskavé, úplný opak k těm prvním a tak si říkám, že by člověk měl opravdu dát na ruce žen, jaké skutečně jsou.

Dobře vím, říká se studene ruce, horké srdce, ale z té první se nakonec vyklubala pořádná mrcha. Její ruce mne prostě jen obelstily. To se taky stává. Teď už aspoň vím, jaké mám milovat a jakým se vyhýbat.

Tak holky přiznejte se... jaké máte ruce? :D

Zítra je v Praze Burza minerálů: http://kreperat.blog.cz/1301/prodejni-burza-mineralu-a-fosilii-v-praze

.