Se Sovětským svazem na věčné časy

Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak. To bylo oblíbvené heslo komunistů a vlastně oni tu věčnost měli stále ve slovníku, protože nám při každé příležitosti slibovali skvělý zítřek... a kde jinde než v nekonečnu. To se sice nedá splnit, ale slibovat, ten blahobyt, že každý dostane všechno podle svého přání a potřeb, to se dá. Tohle nekonečno začalo v Československu, jak všichni víme, v únoru 48, ale nakonec skončilo už po čtyřiceti letech. Takže to nekonečno, jak se zdá, stejně jako čas, je taky relativní pojem. :D

Včera jsem se ještě v půl páté doma rozhodoval, jestli mám na tu protikomunistickou demonstraci jít, jsem velkej lenoch, ale nakonec jsem přeci jen šel, protože by mi líto, když většina Pražáků na to kašle a raději jdou domů do tepla, že by přišla na Staromák jen malá hrstka lidí. Nakonec jich tam bylo docela dost, asi jeden a půl tisíce a zůstali tam v tom sychravu až do setmění.

.

.

Tady lidé podepisovali výzvu, ale byla komunistiská strana prověřena soudy jako neústavní.

.

.

Byla tam i paní Čáslavská. Četla z anonymního dopisu, kde ji někdo psal, že je stará svině a ať "jde dál od Moskvy do stínů amerických mrakodrapů", což mělo veselý ohlas.

.

Byla tam, i nabídka, že si tu oprátku můžeme ozkoušet. Nikdo se k ní nehnal.

Takže jsem rád, že jsem tam nakonec šel a mohu vám zprostředkovat fotografickou zprávu.

.