Lidé dnes žijí nedisciplinovaně...

"Je to až neuvěřitelné. Dříve lidé žili bez povinných vycházek, bez přesně stanovené doby jídla, vstávali a chodili spát jak se každému zlíbilo a koruna všeho, vedli bez jakékoli kontroly sexuální život. Kdo chtěl, kdy chtěl a kolik chtěl... naprosto nevědecky jako zvěř."

Jde o citát z knihy MY od Jevgenije Zamjatina z roku 1920, tedy knihy o totalitním státu, která předcházela známějším dilům od Huxleye a Orwela. Právě jsem ji dočetl a mohu vám ji jen doporučit.

Při tom čtení mne napadlo, že jsme od té totality, jak je v knize líčena, nebyli moc daleko. V padesátých letech svazáci (snad víte kdo to byl svazák) na schůzích řešili milostné vztahy svých kamarádů, zdali odpovídají socialistické morálce. Nejdřív měli milovat stranu, případně Stalina a Gotwalda a soudruha nebo soudružku jen pokud byli dostatečně uvědomělí. Kolektiv měl vždy přednost.

V Rusku se zase pustili s celým svým fanatismem své spasitelné víry do racionálního spoutání všeho v jediný společný pracovní a výrobní aparát. Život milionů lidí založili jedině na rozumu, výpočtu a účelu tak, aby u každého pohřbili idividuální zvláštnost a změnili ho v dav. V nových ruských klinikách například zřídili centrály mateřského mléka. Matky musely odsávat své mléko do lahví a pak teprve se tato odosobněná strava přidělovala dětem. Smysl byl v tom, že by děti měly být už od narození vychovány v kolektivním duchu.

Našel jsem pro vás i jednu doličnou fotku.

.