Nevěra

- Jednoho dne, zatíco jeho paní dlela v sousedním domě na návštěvě, se mu to konečně poštěstilo. Musel ovšem své krátké blaho tajné rozkoše lásky dodatečně odpykati paterým způsobem, neboť se dostavily bolesti v kyčlích, slzení očí, hučení v uších, rýma a katar měchýře. -

To jste si právě přečetli úryvek z jednoho čínského lidového románu z 12.století. Pochopitelně i dnes se často tak stává, že si to rozdá soused se sousedkou, buď v jejím bytě, nebo na chodbě. To si člověk může jen odskočit z odpadky a rychlovku snadno stihne. A často i následky rozkoše nás mohou postihnout, i když trochu v jiné obměně. Je to z neobvyklé polohy hexenschluš, tedy houser, tinititus z leknutí, když někdo náhle zaklepe na dveře, i nějaký vir nebo bacil od ní chytne a v nejhorším to může být i kapavka, které se i říká rýma.

Jak je lidstvo staré, tak je stará i nevěra. Ale například pornoherečky soulož jako nevěru nevidí, protože je to pro ně jen fyzická záležitost, pouhá výměna tekutin, která nemá s láskou nic společného (a taky že v tomto případě opravdu nemá) a proto si myslí, že se ani nemají za co stydět. Je to pro ně práce jako každá jiná. Tento jejich náhled někteří z nás i rádi přijmou za svůj.

Takže co je vlastně ta nevěra? Stává se, že někdo opravdu nevěru za nevěru nepovažuje a často pro to najde i zdůvodnění. Ta pravá nevěra by měla podle něj být jen citová. Zkrátka a dobře, pokud milujeme někoho jiného, necítíme se už víc vázáni věrností a spíše máme pocit nevěry, když se doma podvolíme partnerovi. Ač to možná zní nelogicky, tak tomu skutečně je, tak to cítíme.

Nevěra je od slova nevěřit. Kdo je nám nevěrný a vyjde to najevo, už mu prostě nevěříme. A naopak, pokud jsme nevěrní, nemůže se náš parntner už na naši věrnost spolehnout. Už mu citově nepatříme a ta naše věrnost už patří jinému. Tak to zkrátka v životě je a láska, i když je často vůči zhrzenému krutá, bezohledná a nemilosrdná, má vždycky přednost.

Pochopitelně existují i úlety, ale ty jsem neměl v úmyslu probírat v tomhle článku. O nich si můžeme podiskutovat třeba jindy. A vlastně ani nevím, proč jsem tu o té nevěře psal, protože nevěrnej nejsem. Za to může jen ten knižní úryvek.

Určitě mi dáte za pravdu, že každý z nás byl už od dětských let někdy nevěrný. Tomu se při hledání toho pravého ani nevyhneme.

Tak jak je to s vaší nevěrou? :D

.