Peroutka nás varoval už roku 1924

- Mladí "pokrokoví" spisovatelé se hlásí ke komunismu, ohlašují příchod úplně nového světa, starší generaci veskrze prohlášují za prohnilou a měšťáckou a vyslovují dokonce tvrdou větu: kdo nám nerozumí, má čas zemřít. Kdo je romantik nemusí nic uznávat.

Pan Seifert taky po způsobu jiných vyhlásil čárkám, tečkám a velkým písmenům válku jako přežitek. A má-li někdo pokažené nervy, je obzvlášť způsobilý pro literární kariéru. Literáti žijí v tragickém osamění... -

Jen dva malé citáty z jeho tehdejší knihy. "Pokrokoví" umělci mají nemalou zásluhu na tom, do jakého režimu, který trval 40 let, jsme se dostali. Nechali se těmi opravdovými zločinnými komunisty snadno zneužít. Právě to byl ten jejich romantismus. A pododobně to bylo i po 48. roce, když takhle totalita dostala moc. Nezval a Holan a myslím že dokonce i výše uvedený Seifert. psali na ně oslavné básně, stejně jako Kohout nebo Bondy romány. Časem prohlédli, že je to všechno podfuk, ale bohužel pozdě a nakonec se stalo to, že na čem se podíleli, je samo semlelo a skončili v nemilosti.

V jádru si myslím, že nám tu dobu temna nevybojovali dělníci a milcionáři, jak se zdá a jak se píše, ale že to právě byla naše takzvaná pokroková inteligence.

Co říct na závěr? Držme se dobrých osvědčených mravních zásad a nebuďme za každou cenu pokrokoví.

Hlava Buddhy, kterou můžete obdivovat v Národní galerii na Staroměstském náměstí.

.