Včerejší letní poledne na Vítkově


Včera před polednem jsem se krátce setkal s kamarádkou na Žižkově a tak jsem si říkal, že bych se pak mohl projít po Vítkově, který je odtud pár kroků. Jsou to asi už tři roky kdy jsem tam naposled s Lenkou a jejími dvěmi přítelkyněmi byl a docela jsme si ten den i užili. Je to kopec nad Prahou a odtud i skoro na všechny strany hezký výhled. Takže to jen na okraj.

A jak všichni jistě víte, včera byl krásný, skoro až letní den a každý si to sluníčko užival jinak, jak dole hned uvidíte.




.


.


.


.


.




Všude tam kvetou tyhle modré kytičky.

.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zahájení blogu

Obrázek
                                                       Tak jsem vážení na blogger.com                                                                                     
Další informace

Za světlem do tmy

Obrázek
V posledních knižních novinkách mne včera hned na prvním místě upoutal jeden knižní titul Stezka světla od člověka, kterého jsem několik let důvěrně znal. Byl guru mé ex manželky a právě u něho začala ta její odyssea, která skončila tak neblaze v té sektě. Byl to starý pán, zapálený do mystiky, který o sobě domnívall, že je znovuzrození Ježíše Krista a že jeho jediné poslání bude, co nejvíc lidí pro na svoji Cestu, jedině pravou, svést. A právě to byl on, komu ona jako prvnímu, podlehla. Věřil, že se může dobrat uvědomnění sama sebe jen nekonečnými meditacemi, které bych mohl přrovnat k maratonskému běhu, a že všechno by mělo být vynuceno vůli, jakoby ani nevěděl, že postačí se jen zklidnit a to podstatné se v nás pak projeví samo. Zkrátka a dobře, zcestná cesta. Ale trochu jsem odbočil, protože jsem se tady chtěl více zabývat tím SVĚTLEM. Sami víte, že bez světla by nebylo života. Je to dar nad dary, jak se říká, od Boha, a proto je i to světlo v mnohých básních, nebo traktátech takov
Další informace