Návrat do pubertálních let


Právě skončila škola. Čekám na tebe až vyjdeš a mohu tě políbit. Pak se loudáme sídlištěm, mám na nohou kolečkové brusle, ty vedeš své kolo a držíme se za ruce.




Fotka je výsek z celkové fotografie v předminulém článku.


Tentokráte to byl opravdu krátký sen, jen takový záblesk vzpomínky na moji první lásku a ani tu krupicovou kaši jsem před spaním neměl. Každopádně to bylo s tím snem krásné probuzení do nového dne a slunce právě září za oknem. V jaké náruči asi ta dívka dnes je a jestli se ji občas zdá i o mně? Z těch pubertálních let jsem vlastně nikdy nevyrostl, i když jeden podstatný problém tu je - že na těch třináct čtrnáct už zrovna nevypadám. A ty kolečkové brusle jsem v životě na noze neměl. Musím to tedy dohnat. :D

-

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Sekty - tragická závislost

Většinou je za tragickou závislost považován alkohol, nebo herny, které dokáží zničit člověka a rozvrátit rodiny. Ale se sektami to není jiné a dokonce si dovolím tvrdit, že ještě horší, protože ti lidé se nechávají jimi ovládat, jsou proti tomu vymývání mozku bezmocní, nikdo jim není schopný pomoci aby prohlédli, zv. ztratí duši. Kdo to osobně nezažil, nepochopí, jaká je to pro člověka tragédie. Tohle jsem dostal mailem a tak jsem se rozhodl, jak to v té jedné sektě chodí, s vámi podělit. Dobrý den Před devíti lety v Zpravodaji Veselice z 26.června 2006 byl uveřejněný článek o zámku ve Vlčím poli, který odkoupila jistá paní Valerie Schořová. Článek podtrhoval pozitivní přínos paní Schořové nejen pro samotný objekt, který zvelebila, ale i pro duchovní činnost, kterou v tomto objektu prováděla. Původ finančních zdrojů na rozsáhlou opravu byl v Zpravodaji vzpomenutý jen stručně: "Jejich původ je širší veřejnosti neznámý. Zřejmě pochází od darů bohatých mecenášů." Následně se
Další informace

Proč vlastně prodávám...

Obrázek
. . Vybírala s malým bratrem dárek pro babičku. Vlastně ani prodávat nutně nemusím, mám jiné příjmy, abych měl kde spát, co jíst a nezemřel hlady, ale miluji kontakt s lidmi, poznávat je, pohovořit s nimi a ty peníze od nich, pokud si něco koupí, je jen něco navíc, aby to mělo nějaký smysl. Vlastně i proto zůstávám aspoň přes to léto v Německu, protože o prodávání v Praze nemám zájem ani chuť. Tam jen lenoším a užívám si života. To je právě jedna s věcí, pro které se nemohu pořádně rozhodnout, kde bych měl natrvalo zakotvit. Už jsem si nějak na ten rozdvojený způsob života zvykl a někdy mám i pocit, jako bych ty životy měl dva. .
Další informace