Jeffersův dům - Konečné znění 15

Občas se stává, že se vítr natolik ztiší, že se i moře zklidní a stane jediným zářícím zrcadlem, nezvlněnou plochou... a mám pak pocit, že bych po něm mohl, jako kdysi Kristus, přejít suchou nohou. V takových chvílích všechno utichne, dokonce i ptáci, a je to jako na samém počátku světa. Zastaví se i sama mysl a člověk je rázem v jednotě.

Sestřenice z matčiny strany, jen o tři roky starší, ho podrobně a s vážnou tváří teoreticky zasvěcovala do sexuálních tajemství, které sice sama na vlastní kůži nepoznala, nicméně vypozorovala, že má v těchto otázkách velké slabiny. Byla to veselá, bezprostřední holka, kterou měl rád a na které visel. Občas u něho i přenocovala. Pokaždé klopil oči, když si v jeho přítomnosti, "byl přece její malej brácha", svlékala svetr a podprsenku a při tom mu něco zapáleně vykládala.

Bylo jí osmnáct a pár dní, když na Slovensku, po automobilové nehodě, zemřela. Naposledy ji ještě viděl okénkem v kovové rakvi a připadlo mu, že se i v té smrti na něj usmívá.

.