Čaj pro bezdomovce

Po delší době jsem si dopřál procházku ... a jako obvykle nejdřív k Vltavě...

... a tam čekali bezdomovci na čaj. Je fakt, že přišla krutá zima a oni nejvíc trpí.

Ta fotka je sice mázlá, ale právě proto se mi líbí.

Na Karlově mostě hrála tahle žena na flašinet a to mne podnítilo se zamyslet nad ženami.

Jak se říká my o vlku a vlk za rohem, právě včera se mi ozvala Miluška z Kladna, ta vášnivá kuřačka. Našla práci, je ráda a taky má víc peněz na cigarety. Povídali jsme si jak jsou některé ženy, a je jich hodně, úzkoprsé (přestože mají dobře vyvinutá prsa) a nerozumí vtipům, ironii a nadsázce. Tím ovšem nemyslím Milušku, ta mi vždy dobře rozuměla, a zasmála se ráda se mnou, ale ženám vůbec. Všechno berou moc vážně, zaútočí, neberou si servítky a hned uráží.. zvláště když se mohou skrýt za anonymitou a nemusí něco říct druhému přímo do očí. Ale abych tuhle slabost nepříčital jen ženám, takoví jsou i leckteří muži. Nerozeznají co je myšleno vážně a co z legrace. Každopádně mne fikce baví, i když zrnko pravdy v ní vždycky je a proto v tom smyslu i často píši. A pak se stane, že tomu lidé nerozumí. Ovšem jejich problém.

Někdy je lépe jít krmit labutě, než napsat něco s nadsázkou na blog.

Každopádně mi na návštěvnost pranic nezáleží. Píšu tu jen pro sebe a kdo nechce, nemusí sem chodit.

.