Květ, který rozkvétá jen v noci

Kdybychom věděli jak mnohé romance končí, asi bychom se do nich nepouštěli. Ale já se do nich pouštím. Taková dobroudužství s otevřeným koncem nejen že mne těší, ale hlavně mi každý den dokazují, že žiji.... že skutečně žiji. Je nádherné, když se s novým dnem probudím a těším se co mi nového přinese.

Kdyste tu holku potkali někde na ulici, asi byste se za ní neohlédli a pokud ano, řekli byste si taková vyhublá kostelní myška. Objektivně vzato, docela nehezká, ale nečím, i když zatím nevím čím, mne tehdy zaujala. Jako povadlý, sluncem popálený květ. Často však však stačí jen krůpěj vody, pohlazení a rozkvete vám pak pod rukama. Nevěříte, že taková existuje? Třeba i vy takovou ženu bez povšimnutí denně míjíte a nevíte jaké potěšení a radost by vás s ní čekalo.

Ta moje šedá myška je taky taková květina. Pokaždé přiběhne až za soumraku, tiše po špičkách, zprvu vypadá jako chuděrka, ale jak postoupí noc, se jako zázrakem celá otevře... a rozáří vše kolem všemi barvami - a náhle je z ní královna noci, Casablanka Lili, krásný noční květ.

Pak krátce před svítáním, jako by měla obavy před sluncem, vstane a počne se postupně oblékat... naposled, až ve dveřích, sukni. Moc dobře ví, čím mě potěší a na jaké části těla spočine můj poslední pohled nejraději.

-