Neznalá myška

Mezi dvěmi čísly, kdy jsme si oba dopřáli malý oddech, jsme si i trochu povídali. Myška se mi po malém váhání svěřila, že si připadá jako by mne měla zneužívat. "Jak to prosím tě myslíš?" řekl jsem. "No nevím jak to říct, mám prostě špatné svědomí." Dost mne tím překvapila. "Prosím tě, proč?" Skutečně jsem ani v náznaku netušil, že bych se měl cítit jako její oběť. Zase dlouho přemýšlela, jak to formulovat a nakonec řekla něco v tom smyslu, že jsem takový objekt jejího dobrodružství a že má pocit, že to dělám jen pro ni abych ji potěšil a sám z toho dohromady nic nemám.

"Připadám si jako když poznávám nějaké neznámé končiny," dodala. "Jako cestovatel na neznámé planetě. Všechno je pro mne tak nové, jako když objevuji Ameriku." Musel jsem se zasmát její úvaze a myška se musela zasmát se mnou. Vzal jsem ji víc do náruče a ona se pevněji přitiskla. To mi i docela lichotilo, přiznávám, ale zároveň i překvapilo, jak některé ženy, několik let vdané, tak málo prožijí, že jim všechno v milování připadá tak nové. Ti jejich muži musí být magoři, že ty své ženy "neprobudí", že na svých ženách neobjeví taky ty neznámé končiny a všechny ty slasti, které nám tělo nabízí a které by s nimi měli.

Ostatně, jak jsem později zjistil, jsou i ženy ve všem docela neznalé. Například neví, co je a kde se u muže nachází frenulum. Neznají základní anatomii lidského těla a to je zrovna myška učitelka, i když jen kreativní výchovy. Ach ty učitelky... Někdy se spíš chovají jako ustrašené žačky. Každou chvíli se mne myška například ptala, jestli to dělá dobře a že by mne ráda chtěla ve všem uspokojit. Kde je frenulum nevěděla ani Maruška. Musel jsem to oběma názorně ukázat a obě si to pozorně prohlédly, jako by to měly vidět v životě poprvé.

.

.

.

V podvečer jsem si vyšel s Maruškou k jezeru na procházku a tam se jí líbilo, jak si jsou ti labutě věrní.

.