Putování po neznámých končinách staré Prahy

Tahle procházka mne napadla, když jsem navštívil Halinu v zahradní kolonii a zaujal mne protější břeh, Thomayerovy sady.

Vystoupili jsme s Maruškou na Palmovce a už tam to vypadalo jako v divočině, jako kdyby tam vybouchla atomovka.

Pro jiného Pražáka je to tam známé, ale pro nás neznámý svět. Ani si nepřipadáte, že jste téměř v centru Prahy.

Sedli jsme pak špatně na tramvaj a tak jsme raději šli pěšky... po libeňském mostě kolem těch zahrádek.

Tady je už pohled z těch sadů...

... a ta zřícenina, kterou jsem minule viděl z druhého břehu. Bohužel nedostupná.

Já vím, na té procházce pak podél Vltavy nebylo nic zvlášního, ale provětrali jsme si oba plíce a to nám stačilo.

Není nad takové procházky, ruku v ruce, když je nám spolu dobře. Došli jsem tak až na metro Holešovice.

.