Na procházce s myškou a proč v knihách není všechno


Myška je ta katolička s krásnou prdelkou (ty holky si Jano nepletu, ale to je zde pro tebe, abys byla v obraze) a včera mi zavolala, že by ráda se mnou na procházku. Minule mi sice řekla, že se mnou zhřešila a že toho moc lituje a že došla k názoru, že bychom měli nadále zůstat jen kamarádi, ale asi si to nespíš rozmyslela. Každpodádně jsme si na Náměstí míru dali schůzku a šli se projít do Havlíčkových sadů, čili Gröbovce. Po cestě mi vyprávěla, že byla sice ráno na mši a taky na zpovědi a na svatém přijímání, že se cítí i očištěná, ale ty její hormóny jí přesto nějak nedají pokoj... a proto mi zavolala. Stýskalo se jí po mně. Ta chudák holka pořád v tom lítá a sama neví jak si poradit... táhne jí to do kostela a v kostele myslí zase na mne. Ale v tohle ji těžko poradím.




Jak jsem na myšku čekal, opozdila se o dvacet minut, zapovídal jsem se s touhle krásnou holkou, která tam měla velikonoční stánek a skoro jsem zalitoval, že jdu na rande s myškou. (Holky by neměly ve vlastním zájmu chodit na schůzky pozdě.) Ale ta kráska mi řekla, že každý den končí v sedm večer, takže to ještě není ztracené... ještě pořád se u ní mohu zastavit zítra. No není ještě víc za hřích?




V Gröbovce, tuhle kavárnu jste tu už viděli, když tam byl před měsícem s Maruškou, jsme si s myškou sedli na kafe.



.



Kafe jsme vypili a šli se pak kochat neobvyklým výhledem na Nusle, který většina turistů nezná.




Od myšky bylo hezké, že nechtěla taky na Petřín a to jsem dokázal i ocenit.



A tuhle romantickou stavbu jsme nemohli vynechat.




Myška má ke Göbovce docela osobní vztah, protože jako dítě tam chodila s tetou, kterou měla ráda.




S tím klukem jsme se vzájemně fotili, takže možná budu taky někde na blogu.




Až bude ta vinice zelená, bude to tam ještě hezčí.




Tohle není myška, ale jen jsem se s ní zastavil. Zkrátka rád poznávám lidi. Vy ne?

Jak jsem tu už několikrát psal, myška kouří a to já nemám rád, takže když si zapálí, jde o pár kroků napřed... a toho mohu využít.




Škoda, že jsem jí víc nepoznal. Ráda prý čte a možná bych jí ty knihy i rozmluvil.





Takže jsem zase prožil moc hezké odpoledne.

Hlavně lidi neseďte doma na zadku a snažte se poznávat i ten svět kolem. Knihy vám neutečou, ale ten život vám uteče.

.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Sekty - tragická závislost

Proč vlastně prodávám...