Bosé nohy

Nikdy mne bosé nohy žen tolik nepřitahovaly jako v poslední době. Záliby se prostě u člověka časem mění. Před lety jsem jsem chodil s Liduškou, která byla opravdu fetišistka na nohy... tedy na ty své. V posteli to byla pro ni přímo rozkoš, když jsem se jim věnoval (jak, to snad ani nemusím tady rozvádět) a orgasmu dosáhla obvykle snadněji a rychleji, než jinými jinak zaručenými prostředky. S těmi milostnými zálibami je to jako s jídlem. Třeba rajská jablíčka jsem v dětství zrovna nemusel a nakonec, když jsem je jednou ochutnal, mohl jsem se po nich utlouct.

Podobně to bylo bylo před pár dny se Suzanne, když mi ukázala své bosé nohy. Přímo jsem se do nich zamiloval a byla tak hodná, že mne nechala abych si je každou chvíli fotil. Ty jsem vám ani neukázal. Nebudu se přece se svým potěšením ještě dělit.

A včera na konzertu Stefana zase ukázala své bosé nohy jedna dívka, houslistka, a upřímně řečeno, bylo to pro mne zajímavější a inspirující, než celá ta hudba. Oči jsem měl jen pro ně a taky jsem neváhall, abych si je i zoomem nefotil.

.

.

.

Ty bosorky, ty mi dokáží zamotat hlavu.

Fotky ze Stefanova konzertu najdete v předchozím článku.

.