Když je policie za dveřmi

Někdy jsou rána plná překvapení. Právě se probudíte, hledíte do stropu a uvažujete co si dáte k snídani a najednou slyšíte u dveří zvonek. Trochu podivný čas na pošťáka, ten nechodí v půl deváté, ale až kolem jedenácté. Všichni si zvykli na mne zvonit, protože jsem na prvním místě v řadě zvonků, anebo proto, že jsem obvykle v tuhle dobu doma. A po pár vteřinách následuje na mé dveře zaklepání.

Vylezu tedy z postele, obléknu si kalhoty, otevřu a za dveřmi dva statní chlapi ve střední věku a ten nejblíž mi strčí pod noc kovový štítek, kde vyrytě stojí POLICIE. Oba v černém, civilně oblečení. Kriminálka u mých dveří, to se mi ještě opravdu nestalo. V tu chvíliu člověk uvažuje co špatného udělal, co provedl a napadá ho v jedině vteřině hodně věcí. Pokud vím, nikoho jsem nepřejel, žádnou ženu neznásilnil, se všemi to bylo dobrovolné, pod patnáct jim taky nebylo, nic nikde neukradl, ale člověk nikdy neví, co má na svědomí a co časem to vyplave na světlo.

"Nelekejte se", řekl ten muž, "chceme jen od vás malou informaci." Rozevřel do ruličky složenou složku a ukázal mi tam fotografii ve formátu A4 na které byl muž osmahlého vzezření, nejspíš cikán, nebo Turek. "Znáte ho, viděl jste ho někdy, je vám povědomý?" Každopádně můj milenec, že bych ho tu v bytě inkognito přechovával, to nebyl, takže jsem si oddychl. Ale dobře jsem věděl, že sousedé jsou Turci, i když její muž mu moc zrovna podobný není. "Zaklepejte vedle," řekl jsem, "tam žijí lidé stejné národnosti jako tento muž a ti vám asi řeknou víc."

Nakonec se mne ti dva muži ještě zeptali, kam mají ti sousedé okna a vskutku, když jsem pak vyhlédl ze svého okna, stál tam z druhé strany do zahrady další muž od policie. Náš dům byl obklíčený. Nespíš policie nejraději zatýká v ranních hodinách, když jsou ti zločinci ještě v posteli. Co bylo dál, vám zatím nepovím, snad se něco časem dozvím, ale jisté je, že ta rodina má jistě něco na svědomí. Ta sousedka se nespíš živí prostitucí, protože přijíždí domů každé ráno až kolem čtvrté taxíkem a její muž bude nespíš pasák.

Každopádně u jejich dveří policajti potom zabouchali, sousedka jim otevřela... a já si šel koupit k snídani čerstvé pečivo.

Jaké štěstí, když je chlap na ženy a nemá pletky s muži.

.