Jak je dobré mít milé príbuzné

Jak jsem se tu už zmínil, zajel jsem dnes odpoledne za sestřenicí, že se mi její muž podívá na počítač a pokusi se ho pročistit. Betynka vlastně ani není tak docela sestřenice, ale já ji tak říkám. Kdykoli je navštívím, cítím se u nich krásně a jako doma. Ale nechci je zase tak často svojí přítomností obtěžovat. Každý má svých starostí dost. Její dědeček, o něm jsem tu už psal, byl známý keramik a měl atelier na Kampě, kde i své výrobky prodával a některé vázy si u něj objednal i president Beneš.

Můj počátač byl mým neodborným zacházením v takovém stavu, ze se s tím její muž trápil až do pozdního večera.

Ale nakonec to víceméně natolik pročistil, že ani nemusel vyhodit některé zbytečné programy.

Ještě vám ukáži Václavák, tam to všechno krásně kvete.

.