Toulání až ke hvězdám

Tentokrát to naše toulání bylo opravdu až ke hvězdám. Ale přesto nebylo tak docela akční jako ve čtvrtek. Jitka nebydlí přímo v Praze, jen denně dojíždí, takže Prahu moc nezná. A aby ji lépe poznala, vybrala si aspoň na odpoledne dovolenou. V jejím obchůdku, když jsem tam v poledne dorazil, zase pilně kreslil její mírně postižený svěřenec.

Kreslí jen auta a je z nich přímo nadšenej.

Sedli jsme si pak na devítku a jeli se projít do Kinského zahrady.

Musím se přiznat, že jsem si tam i zavzpomínal na holky, se kterými jsem tam byl.

První byla Anička, pak Bohunka s Klárkou a jako poslední Viktorka. Všechny milé, krásné a každá jinak.

.

Pak jsme přešli na Petřín a sedli si do Růžové zahrady.

Kolem čtvrté jsme usoudili, že bychom mohli něco snít, tak jsme se rozjeli ke mně domů, že si něco rychlého ukuchtíme.

To byla vlastně jediná větší akce toho dne, tedy kromě těch špaget. Vařili jsme je podezřele dlouho.

Abychom trochu vytrávili, kolem desáté jsme se vypravili do města na noční procházku. Na Václaváku stavěli hřiště.

Na Staroměstském náměstí bylo i v těch nočních hodinách docela živo.

.

.

.

-

Takže tahle noční procházka byla ta naše druhá cesta ke hvězdám.

Přeji vám krásný víkend.

.