Další deštivý den a abych se potěšil, koupil jsem si foťák

Ženy, když padnou na ně chmury, obvykle si koupí něco na sebe, jako třeba Marcelka si včera koupila kabát... a já si koupil můj vysněnej foťák. Ten můj Panasonic TZ 10 sice pořád funguje, ale když mi v Praze na jaře upadl, praskl mi displej a tak musí jednou do opravy a bez foťáku nemohu ani jeden den žít. Mohl bych mít za tu cenu taky velkej, ale pro mne je nejlepší takovej do kapsy. TZ 61 stojí 369 eur, ale Mona mi poradila ať si v Saturnu (to je největší elekro obchod v Německu) usmlouvám cenu, že to taky tak dělá. Před lety to sice bylo v novinách, že i ve velkých obchodech si můžeš uhandlovat cenu, ale pak to nějak utichlo a lidé s tím přestali. Bylo mi to sice hloupé, ale zkusil jsem to. Řekl jsem šéfové, byla to žena, že taky prodávám a že lidé u mne taky chtějí cenu dolů. Trochu se kroutila a pak mi tu cenu sundala o 20 eur. Dobrý, ne? Lepší než nic. V Čechách, jak jsem se díval v internetu, stojí je ještě o něco víc, přes deset tisíc korun.

Když od rána pršelo, tak jsem si zašel na trh.

Aspoň jsem mohl v tom pošmurném dni obdivovat barvičky jablíček, broskví...

.

.

... a jedna šikulka tam hned prodávala deštníky.

.

.

.

.

.

.

I polské hřiby tam byly k mání.

Bohužel skoro celý den pršelo, tak jsem moc nevydělal.

Ale kupovala u mne i malá muslimka. Držela v ruce jen 5 eur a tak jsem jí dal všechno za polovic.

Trochu jsme si i povídali, jej jí 11 let a miluje kameny. Bohužel fotka je mázlá.

Ošátkovanejch muslimek je tu opravdu hodně a řekl bych, že stále víc.

Večer byly dokonce i červánky.

Takže taky je ten můj novej foťák. Ne moc povedená fotka dnes ráno na okně, pořád prší.

.