Rýma, jako smrtelná nemoc...

... ale jen pro muže, jak mi včera dopoledna pravila Marcelka. Je to provděpodobně následek toho očkování proti chřipkám, kterému jsem se podrobil v Německu a teď vím, že jsem to něměl dělat. Mám hlavu jako střep, ale snažím se proti tomu bojovat. Včera jsem si Marcelkou po desáté povídal, byla u doktorky ohledně těch depresivních stavů, které má díky chování jejího muže a ta jí prý řekla, že už nespíš pro ni není návratu, pokud poznala něco lepšího, tedy pozornost a něhu. Nevím, jestli tím myslela mne, ale každopádně se někteří chlapi chovají ke svým ženám hrozně.

O půl třetí jsme se sešel pak s Maruškou a vyjeli lanovkou na Petřín.

Tam, v Růžové zahradě, jsme se pak posadili na lavičku a užívali si krásného dne a sluníčka.

Pak jsme se vydali směrem na Hrad.

Z Petřína je pokaždé krásný výhled a říkali jsme si, jak se máme dobře, že sem můžeme kdykoli zavítat.

N Hradě jsme okukovali svatbu, byli to jako vždy, Rusové.

.

Na schodech od Hradu tahle harmonikářka...

... a ve Vojanových sadech paví babička, kterou jsem tu už měl.

Byla docela dlouhá procházka. Pak jsme odjeli ke mně, dali si večeři a Maruška odjela domů, protože jsem se dobře necítil.

Celou noc jsem se potil, tentokrát ne na cizím těle a doufám, že mi dnes bude líp.

.