Dvě procházky v jeden den a každá docela jiná


Ono se to někdy sejde, že je něco dvojnásob, jako ten včerejší datum 11.11. a tak mi Bůh včera nadělil i dvojnásobnou radost, dvě schůzky s dvěmi ženami. Po obědě procházka s M. opět kolem hostivařské přehrady a bylo opravdu krásně teplo a náramně jsme si tu přírodu kolem užívali... a bylo nám oběma jakoby se mělo vrátit jaro a skutečně jsme po cestě vidělii i rozvetlé "kočičky". Jen to spadané listí připomínalo podzim. Miluji tyhle dny...



.



V neděli mi zavola Dagmar zdali bych s ní včera nešel do jedné libeňské poetické kavárny, kde má přednášet své básně kamarádka její kamarádky a nerada by tam šla sama a já ji to tedy přislíbil... a taky napůl z legrace jsem to i na procházce řekl M., jestli mi tu malou "nevěru" dovolí. Dělala trochu drahoty, ale pak mi to nakonec svolila s tím, že budu hodný a budu ji pak referovat jaké to z bylo.





Myslel jsem si, že tam bude nějaká mladá nadějná básnířka, ale ona to byla starší paní, která v sobě to nadání objevila až teď. Bylo to milé, hezké... strávili jsme tam dobrou hodinku a protože bylo terprve půl osmé večer, vydali jsme se potom na procházku po Starém Městě... a upřímně řečeno, teprve tam jsme tu poezii, krásu a pohodu v té noční Praze našli. Dagmar byla sice po celodenní práci unavená, ale nakonec jsme v těch nočních opuštěných uličkách vydrželi až do půlnoci.



.


.


.


.


.


.


.



I ty Příkopy byly liduprázdné.

Ani nevím, jestli mám ty fotky ukázat M., aby jí to nebylo líto, přestože i s ní se procházím po noční Praze.

.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Sekty - tragická závislost

Proč vlastně prodávám...