Národní třída po týdnu

Národní třída bez života jak to o víkendu v Praze bývá a počasí šedé jako polní myška, ale přesto jsme se na procházku vydali. Věnce a svíčky tam stále jsou (český národ je svíčkovej, jakoby nic jiného nedovedl) a jedna žena, jak ji můžete na fotkách vidět, se je zrovna pokoušela vzřísit. Samozřejmě jsem tam vzpomněl i na to pondělí, kdy byla Národní třída plná a hýřila červenými barvami, kartami proti Zemanovi. Tak tedy o něm ještě jednou. Někomu se to tady zase asi nebude líbit, co o něm, pravdomluvném a nebojácném (jak o sobě rád prohlašuje) opět řeknu, ale nepopiratelným faktem je, že rozděluje národ, i když sliboval že ho spojí. Kdyby nebyl tak opojený alkoholem a mocí, musel by vědět, že ten národ při své povaze nikdy nespojí, protože tak to českým národem je, že jsou tu "dva národy" proti sobě. Že vyhrál ve volbách, je to s odstupem času i přirozené, protože většina lidí jsou skutečně plebejci a on je jejich zrcadlem. (O těch plebejcích jsem tu už loni na blogu psal). A když někdo říká, že je Zeman ve světě ostudou pro národ, tak je to spíše naopak... to ta většina národa je ostudou a proto se v něm tihle lidé i vidí. Je jejich mluvčí a proto ho tak do krve hájí, jako by mělo jít i o jejich čest. Ovšem nejnešťastnější na té celé věci je, že vede právě ten národ, tu společnost k té hrubosti, k tomu plebejství (namísto aby jim vštěpoval ideály) a stáva se to normou. A jestli ten stav díky němu dál potrvá (a on nedostane rozum) nechci vidět ten konec, jak to s tou společností jako celek dopadne.

.

.

.

.

.

Kde jsou ty ideály, které hlásal Havel, ať už máte k jeho osobě jakékoli výhrady.

.