S cikány to začalo

Je zajímavé, že první článek, který jsem tady na blogu napsal je o cikánech a je to stále autentický problém. Nic se prakticky nezměnilo, i když se ta jejich otázka stále řeší. Jisté lidi a s nimi spojené problémy ani nejde řešit pokud se nezačne u dětí a ani nevím, jestli i to by mělo mít nějaký smysl, pokud tito lidé to sami nechtějí. Takže to jen na úvod.

3. září 2008 v 21:30

Slovenští cikáni konají "spanilé jízdy" do Dortmundu, vždy v pěti, jak se vejdou do auta, kde v kleče žebrají na pěší zóně. Jejich šéf, necikán, nežebrá, tomu patří auto. Ten pak od nich každý večer vybírá svůj obvyklý 80-ti procentní podíl.

Místní žebrácí na jejich počínání hledí nelibě, protože jim berou jejich kšeft. Jeden slovenský cikán vyžebrá denně 50-80 eur. Jsou to "profesionálové", protože na rozdíl od pohodových místních, jak jsem řekl, žebrají "v kleče".

5. září 2008 v 1:41

Jak jsem slíbil, přináším fotografii slovenské cikánky, která s kojencem celý týden v Dortmundu žebrala. Její výdělek sice pravědpodobně činil jen 20 procent z vyžebračených peněz, přesto, zdá se, je to na slovenské poměry stále dost. Dortmund je "tichou poštou" vyhlášený jako pohostinné město, neboť jsou zde policií všichni žebráci trpěni. Mimo slovenských je tu i hodně rumunských cikánů. Převážně velmi mladé, nebo naopak velmi staré ženy.

Nemohu to sice dost dobře posoudit, ale vypadá to tak, že Němci, na rozdíl od Čechů, nemají s cikány problémy skoro žádné, možná i proto, že jich tu nežije mnoho. Zato zde žije hodně Turků, Afričanů, Poláků a Rusů! Přesto se o Němcích nemůže říct, že by se k těmto cizincům, kterých je tu stále víc, chovali nepřátelsky nebo rasisticky. Jsou k nim dost tolerantní a dokonce se ani nezdáhají jim v mnohém pomáhat. Někdy to působí jako německý, dosud nepřekonaný, komplex - pocit národního provinění, který je potřeba alespoň takto vyřešit. Myslím, že by se Češi v tomto ohledu mohli dokonce od Němců učit. Jejich nová generace, až na mizivé vyjímky, už není ta, kterou máme v Čechách stále na mysli - nacistická. Od "třetí říše" už nás přece dělí šedesát dlouhých let.
Jak snadno se od cikánů člověk dostane jinam! Nazývat je "rómy" - v tom vidím u Čechů určitou faleš. V soukromí je přece jinak nenazvou než "cikáni". I sami cikáni se tak oslovují. Na tom jméně cikán nevidím sám nic špatného. Ve Francii, ve Španělsku..., všude je tzv. "český róm" pořád stále jen cikán. Ale přesto tam se k nim chovají často líp než my, pokrytečtí Češi. Ale ani ti čeští cikáni, musím doznat, na tom nejsou v té své neupřímnosti líp - měli by i oni sami na sobě pracovat a nesvádět svoji bídu na ty druhé. Pak by se měli mnohem líp než dnes a nemuseli by si pořád na ten český rasismus stežovat. Nazývejme raději všechno pravými jmény.

Dnes po vzoru těch cikánu v Dortmundu i "bílí" při žebrání v Praze klečí. Takže se i od nich se dá něco přiučit. Tehdy o pár dní později jsem otiskl i autentickou fotku z ulice a to mi zůstalo dodnes. Stále fotím v ulicích. Bohužel, jak jsem se díval do tehdejších komentářů, většina lidí už zrušila svůj blog a tak jsem je i nadobro ztratil. Ale takový je prostě život, že někteří lidé odcházejí a jiní zase přicházejí. Ale, to bych rád zdůraznil, ne všichni... s těmi, s kterými jsem se tehdy spřátelil, s těmi se vídám nadále buď na fb, nebo ve skutečnosti. Jak je vidět, aspoň já to tady na blogu 6 let vydržel. Mezitím se tu vystřídalo plno jiných lidí, ke mně přátelských, ale i nepřátelských (z těch druhých například moje ex, která mne tu stále sleduje a nechápu, proč jí ještě po třech letech od rozvodu moje maličkost zajímá... já o ní nevím nic a je mi jedno co vyvádí v té sektě, je to pro mne uzavřená kapitola a život jde prostě dál).

Taky jsem párkrát uvažoval že zruším blog, ale zatím mne to tu baví...

.