Bez samomluvy to někdy nejde...


... ale někdy je opravdu na obtíž... buď pro člověka, který tím trpí, nebo nechtěnému posluchači, jakým jsem včera byl, když jsem jel autobusem z Kačerova ke mně domů. Posadil se zrovna proti mně jeden člověk (přestože autobus byl poloprázdný) a celou cestu na mne mluvil. Mlel všechno přes deváté od politiky až po jeho rodinné problémy a já jen se musel tvářit, že jsem hluchoněmej (díval jsem přes něj jako by byl vzduch a ani mu to nevadilo), protože jsem neměl v úmyslu se s ní bavit. Jestli byl takto nemocnej, nebo jen ukecenaj, to jsem nezjistil, ale byl jsem rád, když jsem už mohl vystoupit.

Podobné lidí často potkávám v Německu na ulici a ti jsou často ještě horší, protože je to u nich opravdu nemoc. Nejenže mluví, ale sprostě hlasitě nadávají (taky všechno na sebe vykecaj) a jsou pak buď lidem na posměch, nebo je i dokáží vystrašit... hlavně malé děti. Jedna taková nemocná starší žena si mne dokonce jeden čas docela oblíbila. Přišla ke mně do obchodu, zašla řešit své údajné politické problémy, já se jí nemohl zbavit a jen kvůli ní jsem přišel o všechny zákazníky.

Pochopitelně i sám mluvím jen pro sebe, třeba když zrovna píši tady na počítač, abych si lépe v hlavě poskládat věty, nebo když jsem celý den sám a potřebuji promluvit a s někým si trochu popovídat. Uvařím něco a řeknu si to se ti ale povedlo. Ale pak je ještě samomluva, která dokáže každého člověka odrovnat. Něco někomu vysvětlujete, dokonce po lopatě a je to jako kdybyste házeli na střechu hrách. Takhle to bylo třeba s mojí ženou ohledně té její sekty a takových lidí je i mnohem víc, že se zatvrdí a nenechají si poradit.




Aby to tu nebylo bez fotek, ještě vám ukáži toho druhé umělce, Jana Miko, který taky na tom křtu knihy od J.Frýče maloval.



.


.


.


.


.


.


.




Ještě že je ten mobil, jinak bych taky podlehl samomluvě, když je M. na služební cestě.

.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Sekty - tragická závislost

Většinou je za tragickou závislost považován alkohol, nebo herny, které dokáží zničit člověka a rozvrátit rodiny. Ale se sektami to není jiné a dokonce si dovolím tvrdit, že ještě horší, protože ti lidé se nechávají jimi ovládat, jsou proti tomu vymývání mozku bezmocní, nikdo jim není schopný pomoci aby prohlédli, zv. ztratí duši. Kdo to osobně nezažil, nepochopí, jaká je to pro člověka tragédie. Tohle jsem dostal mailem a tak jsem se rozhodl, jak to v té jedné sektě chodí, s vámi podělit. Dobrý den Před devíti lety v Zpravodaji Veselice z 26.června 2006 byl uveřejněný článek o zámku ve Vlčím poli, který odkoupila jistá paní Valerie Schořová. Článek podtrhoval pozitivní přínos paní Schořové nejen pro samotný objekt, který zvelebila, ale i pro duchovní činnost, kterou v tomto objektu prováděla. Původ finančních zdrojů na rozsáhlou opravu byl v Zpravodaji vzpomenutý jen stručně: "Jejich původ je širší veřejnosti neznámý. Zřejmě pochází od darů bohatých mecenášů." Následně se
Další informace

Proč vlastně prodávám...

Obrázek
. . Vybírala s malým bratrem dárek pro babičku. Vlastně ani prodávat nutně nemusím, mám jiné příjmy, abych měl kde spát, co jíst a nezemřel hlady, ale miluji kontakt s lidmi, poznávat je, pohovořit s nimi a ty peníze od nich, pokud si něco koupí, je jen něco navíc, aby to mělo nějaký smysl. Vlastně i proto zůstávám aspoň přes to léto v Německu, protože o prodávání v Praze nemám zájem ani chuť. Tam jen lenoším a užívám si života. To je právě jedna s věcí, pro které se nemohu pořádně rozhodnout, kde bych měl natrvalo zakotvit. Už jsem si nějak na ten rozdvojený způsob života zvykl a někdy mám i pocit, jako bych ty životy měl dva. .
Další informace