Dvě Dany a každá jiná

prosince 18, 2014

Dvě Dany a každá jiná je docela normání. Vždyť každá žena je u mne jiná a tedy originál, ale každopádně ten rozdíl mezi nimi je docela velký, třeba už jen podle vzhledu a chování. Jedna je kultivovaná, pečlivě oblékaná intelektuálka, zatímco ta druhá je hipsterka, taková ta etnotetka, která ráda nosí pletené punčochy po babičce a o té jsem tu i kdysi psal. Ale přesto je obě něco spojuje a to je umění, jinak bych je snad ani nepoznal. Ta první Dana miluje malířství a sochořství, zatímco ta druhá hudbu a divadlo.

A proč to tu píšu a proč se tím zaobírám? Měl jsem se s oběma sejít ve stejný den. První mi napsala mail ta křesťanka hipsterka, že by mne ráda k sobě pozvala na kafe v devět večer, což jsem jí i obratem slíbil, ale jen o chvíli později mi zavolala mobilem ta druhá Dana, že by byla moc ráda, abych ji na křest té knihy toho výtvarného kritika Frýče doprovodil. To bylo v sedm hodin a tak jsem si řekl, že to časově zvládnu a oběma vyhovím. O tom křtu jsem tu, jak někteří víte, jsem tu v předchozích článcích psal a nakonec to dopadlo stejně jinak (po osmé večer mi ta druhá Dana poslala sms, že bohužel musí naši schůzku odkložit na čtvrtek, pokud bud mít čas) a tak jsem tu první Danu šel vyprovodit k ní domů.

Dana nejenže je bohémka, intelektuálka a milovnice umění, je i psycholožka a taky se tím živí. Svoji ordinaci má ve vlastním domě v přízemí a nahoře v patře bydlí a tam mne i pozvala na večeři. A měl to byt kapr i když Vánoce ještě nejsou. Toho kapra dostala totiž odpoledne jako dárek od dvou pacientů schizofreniků a musel ho hned zpracovat. "Tak nevím, jestli se ráno po jejich požití neprobudíme oba ráno mrtví," dodala, "těm se nikdy nedá věřit." Každopádne se do něho hned pustila, ale protože, podle jejích vlastních slov, není dobrá kuchařka a vaření jí vůbec nebaví. strčila ho do pekáče jen tak, pouze sůl a kmín, a k nim ještě přihodila pár brambor, které našla.