Ostatní ženy jsem neřešila

"Ostatní ženy jsem neřešila. Jeho asi inspirovalo, že se neprudím kvůli něčemu, co v daný moment nebylo podstatné. Důležité bylo, že si rozumíme a že se vzájemně doplňujeme. Ke svým partnerkám byl slušný a do toho si přibral ještě i mně...." Tohle napsala o Hapkovi jeho dlouholetá přítelkyně v Reflexu a obdivuji ji že to tak upřímně na sebe prozradila. Takových benevolentních žen vůči mužům asi bude víc, jen to neřeknou... asi se nechtějí dostat do někého plátku jako je Blesk a tam by se to pak jistě řešilo.

Kolikrát mám chuť něco podobného taky tady napsat, jak to s mými přítelkyněmi mám (a ony se mnou), ale pak po nedávných zkušenostech tady na blogu jsem si to pokaždé raději rozmyslel... však víte o čem je řeč. Ale nakonec si teď říkám, proč ne. Před M. (může to být Maruška, nebo Marcelka, nebo obě, to si už opravdu nechám jen pro sebe) jsem taky upřímný a o všech jiných schůzkách jí pokaždé řeknu (nic špatného na tom oba nevidíme) a ona to akceptuje, ba naopak, klidně se mne zeptá druhý den, jaká ta procházka byla a jak jsme si ji i užili. Není rigózní stejně jako já a oba si jen přejeme abychm byli šťastni a se štěstím se i podělili. Někomu se to možná bude zdát nemožné, ale takhle to mezi námi funguje. Přej jinému a bude ti taky přáno. Proti jedinému svazku taky nic nemám, abych předešel případným námitkám, ale v nějaké situaci to ani jinak nejde... a snad nejdůležitější je (to mi snad dáte za pravdu), abychom život v rámci možnosti prožili šťastně.

Včera jsme s M. prožili krásný den. Vzala si pár hodin z práce volna a už ráno jsme prolezli všechny obchody po Praze, koukala po dlouhých svetrech, které by nosila jako šaty, a taky modrozelenou "skotskou" sukýnku (nevím jak vy, ale zrovna tyhle se mi fakt líbí, protože ženy v nich vypadají jako školačky) a byla ráda za moji pomoc a poradu. Potom jsme zajeli ke mně domů na oběd (ráno jsem ještě stačil upéci bábovku, kterou vidíte na fotce) a dali si karlovarské knedlíky s červeným zelím, které ochutila na svůj způsob od mámy (nastrouhala do nich syrovou bramboru, což jsem neznal) a pak odjela na podnikovou "vánoční" oslavu. Asi nejvtipnější na té oslavě bylo, že jí to nepřál její manžel... a sedmkrát ji tam telefonoval (ani s ní v jedné domácnosti nežije. nýbrž s milenkou), a chtěl, že pro ni přijede a vyzvedne ji. Pochopitelně z obavy, že by se mohla opít a někdo ji pak odvleče do postele, jak to někdy po takových podnikových oslavách i bývá. Prostě žárlil... Chová se nejspíš podle vlastních zkušenosti, kostatovala nakonec M.

.

.

M. má ráda maso, ale když jí se mnou, tak si ho často nedá... ale nevadí mi, když ho jí.

Mějte se krásně, buťe šťastni a milujte se.

.