Den jako malovaný...


... a tak jsem si ho s M. i krásně užívali. Nejdřív jsme se jako obvykle zastavili na náplavce u labutí a pak přes Karlův most dál po Praze. K večeru (vlastně kolem čtvrté, to už se stmívá) mne napadlo zatáhnou M. ještě do jiného kostela, který neznala. Šlo o kostel sv. Ignáce na Karlově náměstí o které jsem věděl, že má taky betlém, ale nejen ten, je tam i Marie ve skále. A musím říct, že se v tomto kostele M. nejen líbilo, ale byla z té krásy tam přímo nadšená a nemohla se odtud odtrhnout. Sedli jsme si tedy na pár minut a v tichu rozjímali... a taky jsem ji tam, nedalo mi to, políbil. Co myslíte, hřešil jsem? Ještě jsem vám zapomněl říct, že mne hned prvního ledna i ostříhala, ale křídélka to nebyla. Má mne ráda takovým jakým jsem. Když jsem vyšli, už se rychle začalo stmívat a den přestal být, aspoň co se týče barev, malovaný... a navíc začalo mrznout. Takže rychle domů do tepla.



.


.


.


.


.


.


.


.




Přeji i vám takový malovaný den...

.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Sekty - tragická závislost

Proč vlastně prodávám...