Rodinné tragedie na denním pořádku

Kdyby člověk věděl, kolik jen tragedií se děje v rodinách po celém světě o ničem jiném by se nepsalo. Včera v televizi zrovna bylo jak žena chtěla odejít od manžela a on se jí pokusíl zabít, aby nepatřila nikomu jinému. Pokud se dobře pamatuji, dostal čtyři roky na pevno a nejspíš zatím co bude sedět, stejně už ji neuvidí a nejspíš jinému bude stejně patřit.

Včera jsme si opět s M. dopřáli procházku kolem Botiče u Hostivařské přehrady, chvílemi pršelo, chvílemi sněžilo a nakonec i to sluníčko se prodralo z mraků. Byla to moc krásná procházka a náramně jsme si ji užívali. Někdo takové štěstí nemá. Večer jsme potom společnými silami pekli koláč a jak jsem přenášel pánev, abych v kuchyni uvolnil místo, vysmekla se mi z něho skleněná poklice a naráz byt plný střepů. Kdyby aspoň přinesly štěstí mé jiné kamarádce, od které jsem hned nato dostal tuhle sms. Tahle kamarádka mi občas večer zavolá, když nemá komu se svěřit.

Jak jsem tu už jednou psal, její manžel ji zanáší, ale ona přesto nemá sílu se ho vzdát a stále mu jeho milostné avantýry toleruje a odpouští. Navíc ten její muž ví, že si může k ní všechno dovolit, jednou je k ní milý a pozorný a vzápětí ji vynadá... a tak ji vlastně stále drží v nejistotě, že by se přeci jen něco mezi nimi mohlo spravit. Tentokrát to však přehnal. Tu svoji milenku vzal v sobotu na nějaký ples a jejich společní kamarádi jí to samozřejmě hned donesli. Pro tu kamarádku to byla velká rána, protože tím ji před všemi lidmi vlastně pokořil a to už dál nemohla snášet. "Proč jsi mi tohle udělal", řekla mu asi vyčítavě. Některým takovým chlapům prostě nerozumím, že nemají aspoň na ty své manželky ohledy. Buď v tom neumějí chodit (občas nějakou holku pro rozptýlení, ale bez toho aby ženě tím ublížili), nebo jsou magoři.

Ukáži vám aspoň pár fotek z naší včerejší procházky.

Ta tráva je opravdu stále zelená.

Zastavili jsme se na můstku a dívali se na kachničky. Kdyby lidi byli aspoň tako tihle, řekla M., nerozlučně spolu.

A manželství pevně propojené a soudržné jako tahle zeď, říkám si teď zase já.

.