S někým žijeme řadu let a nakonec zjistíme že ho vůbec neznáme

ledna 06, 2015

Jistě vás to napadlo taky a máte pocit, že vám toho člověka někdo vyměnil a rázem je všechno jinak. Mohl bych tu zase psát o své ženě, jak ji ta její sekta proměnila, ale to už bych se jen opakoval a už vám bych s tím jistě lezl na nervy. Podobně je na tom jedna moje přítelkyně, která se s tou proměnou jejího může taky stále nemůže smířit. Obvykle teprve když o něco jde, zejména při rozvodech o společný majetek, lidé se projeví v pravdivém světle a jen žasneme. Ta osoba, kterou jsme milovali je najednou docela cizí ženská nebo chlap a jen se podivujeme, jak jsme s ní mohli ty dlouhé roky vydržet. A právě o tom jsme i včera s M. diskutovali, kde je asi zlom se ti lidé tak odcizí. Většinou je na vině nějaká třetí osoba, která se prostě do našeho vstahu přimotá a toho dotyčného svede. Tu bychom taky mohli navat jako tajemnou a někdo by mohl říct, že je to samotný zosobněný ďábel. Omámí nás, všecho co vám bylo drahé zahodíme a kráčíte jako slepci za ním... do pekla.

Včera jsem vyzvedl M. jako obvykle kolem druhé z práce, ale tentokrát jsme se rozhodli si nechat Hostivařskou přehradu na jindy a vydali jsme se na Hrad, kde jsme už dlouho nebyli. Zašli jsme do katerdály, já se pokřižoval a docela mne překvapilo, že M. ne. Ptám se jí proč, protože vím, že je taky pokřtěná křesťanka, ale ona na to, že nevěří a že ji prostě jen nechala pokřtít její babička. Nijak jsem to neřešil, nenutím lidí aby něco konali přes své přesvědčení a pak jsme to už něčím zamluvili. Sešli jsme pak Nerudovkou dolů na Malostranské náměstí a potom, jak jsem šli Kamelitskou ulicí, nemohli jsme opět neminout kostel Svaté Marie Vítězné, kde je to jezulátko... a zašli jsme tam na chvíli. A tam mne právě M. docela překvapila. Zatím co jsem tak opět fotil, zastavila se na několik minut před obrazem té Marie vítězné... a rozplakala se. Zdá se, že někdy opravdu stačí málo a člověk se najednou najde a objeví v sobě víru, kterou se dosud snažil v sobě potlačovat. A pak že neexistuje zázrak. Jen člověk někdy musí dojít někam v správný čas na správné místo... a procitne.