První pomoc pro Julii


Nejsem sice záchranná služba první pomoci, ale když vám v deset večer zavolá žena, že má strach být sama doma a málem z toho trpí depresemi, co byste udělalali? Rozjeli byste se za ní přes polovinu Prahy? Někteří z vás jistě ne, ale já, jak víte, rád pomáhám a tak jsem se za Julií vydal. Čekala mne tam nejen ona, sýr, olivy a španělské víno, ale i její černej kocur který taky chtěl potěšit. Tak co bych pro ty dva neudělal.



.


.



Její koucur je pán domu...





... a ještě za šera kolem sedmé nás mňoukáním probudil a chtěl za námi do postele. Vidíte ten jeho pohled?

.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zahájení blogu

Obrázek
                                                       Tak jsem vážení na blogger.com                                                                                     
Další informace

Za světlem do tmy

Obrázek
V posledních knižních novinkách mne včera hned na prvním místě upoutal jeden knižní titul Stezka světla od člověka, kterého jsem několik let důvěrně znal. Byl guru mé ex manželky a právě u něho začala ta její odyssea, která skončila tak neblaze v té sektě. Byl to starý pán, zapálený do mystiky, který o sobě domnívall, že je znovuzrození Ježíše Krista a že jeho jediné poslání bude, co nejvíc lidí pro na svoji Cestu, jedině pravou, svést. A právě to byl on, komu ona jako prvnímu, podlehla. Věřil, že se může dobrat uvědomnění sama sebe jen nekonečnými meditacemi, které bych mohl přrovnat k maratonskému běhu, a že všechno by mělo být vynuceno vůli, jakoby ani nevěděl, že postačí se jen zklidnit a to podstatné se v nás pak projeví samo. Zkrátka a dobře, zcestná cesta. Ale trochu jsem odbočil, protože jsem se tady chtěl více zabývat tím SVĚTLEM. Sami víte, že bez světla by nebylo života. Je to dar nad dary, jak se říká, od Boha, a proto je i to světlo v mnohých básních, nebo traktátech takov
Další informace