Modré větrné pondělí

Vítr oba milujeme, takže jsme si včerejší počasí i náramně užívali. A jelikož i nebe bylo modré, víc jsme si už ani nemohli přát. Jako obvykle jsem jel M. k práci naproti (nerada jezdí městskou dopravou sama a já zase mohu s ní být déle) a pak jsme si dopřáli procházku kolem Botiče. Potom ještě musela M. něco vyřídit na Zeleném pruhu... a tam bylo opravdu krásně větrno.

.

.

.

.

.

.

.

Tam se i zatáhla obloha a trochu sprchlo, takže jsme se vydali do centra, kde si M. koupila párek.

Koupila si ho sama, protože já maso nejenže nejím, ale i odmítám kupovat.

Zastavili jsme se ještě v knihovně Akademie věd.

Hrad tu už dlouho nebyl.

Před mým domem už pučí kaštany.

.