Barevné odpoledne s Lenkou

Záda nezáda, ale když mne holka pozve na rande, neumím říct ne. Přišla zásobená šesti rohlíky, že budeme krmit na náplavce labutě a nakonec jsme krmili ve Vojanových sadech i pávy. A navíc, asi mi to nebudete věřit, na záda jsem v její přítomnosti úplně zapomněl. Přestaly mi bolet. Stal se zázrak. Takovou léčbu bych každému mohl jen doporučit.

.

.

.

Ten můj černobílý svět plný bolesti najednou zazářil všemi barvami.

Lenka má ledové ruce jako měla Klárka a to byl ten pravý balzám nejen na moji duši, ale i na páteř.

.