Tři jednou ranou

Někdy se něco najednou semele, že ani pak nevím jak se z toho dostat. Ale obvykle to nechám tak a ono to nějak dopadne. V půl sedmé měla přijet Maruška a šel jsem jí k zastávce naproti. Po cestě mi ovšem volala Bohunka, že by ráda u mne přespala a že mi ještě zavolá a hned nato sms od Dany, že na mne v osm čeká. Všechny tři počítaly s tím, že to bude na noc. Samozřejmě nejraděli bych měl doma Bohunku (moje stará mladá láska) a tak jsem jí řekl, že to nějak zařídím. Nakonec Maruška byla tak unavená (a v bytě bylo vedro) že se rozhodla vyspat doma a Bohunka nakonec taky nemohla... a zbyla Dana.

S Danou to bylo nakonec úplně nejlepší, protože na její verandě bylo krásně chladno (i když není zrovna dobrá kuchařka připravila mi aspoň dušenou zeleninu) a vyzunkli jsme tři lahve dobrého španělského vína.

Její bílá kočička tam ležela jako mrtvá.

Dana tam má krásný výhled do zeleně... až nahoru je to její zahrada.

Tahle vana by se mi do bytu hodila, jenže se mi do koupelny nevyjde.

Na její posleli je člověk jak na moři.

.

Její černý kocour. Mají tam zajímavou fontánku na pití.

Přeji vám hezký den. Jdu si do Hostivaře zaplavat. A ještě malá omluva, ženy nejsou mouchy, ale jiný název mi nenapadl.

.