Anonymní ženy

Den začal krásně, do okna mi svítilo sluníčko a tak jsem hned zrána vydal do lesa. Nádherný chladný vzduch a klid. Pak jsem tam ale potkal anonymní ženu, sama mne oslovila, ani se mne nebála a ptala se co jsem našel. Nenašel jsem nic, ale pochlubila se že má aspoň tenhle malý hříbek.

Pak jsem už našel jen tohle bedlu a to bylo taky všechno. Bude aspoň řízek nebo v těstíčku?

.

Ve městě jsem potkal tuhle anonymní ženu a ta byla pro mne taky opravdu anonymní. Já si dal pivo a ona kávu.

Jediné minus u ní bylo, že byla kuřačka.

Prošli jsme se po Karlově mostě...

... a na Kampě si koupila od anonymní prodavačky klobásu v rohlíku protože měla hlad.

Já jí to nekoupil, protože jsem vegetarián a nechci podporovat zabíjení zvířat.

Byly tam k vidění i vegetariánské obrazy od anonymního umělce. Ty se mi samozřejmě líbily.

.

.

Ve Vojanových sadech jsme pak obdivovali tohle pávátko. Taky bylo anonymní a nemělo ještě jméno.

Nakonec ta anonymní žena skončila v mé posteli a tu noční košilku jsem jí půjčil aby se nestyděla.

Bylo to z obou stran neplánované a neměla sebou nic, ani zubní kartáček. Ten mám doma pro každý případ náhradní.

Mona mi kolikrát říkala, že si zahrávám (že si beru domů anonymní lidi) a že na to jednou doplatím, ale já jsem důvěřivý a rád pomáhám, když by se někdo rád v mé posteli vyspal. Je to oboustranný risk. Ta anonymka si není jistá co by ji mohlo v mé posteli čekat a stejně na tom jsem i já. Nakonec to k vzájemné spokojenosti dobře dopadlo.

Nakonec taková malá otázka. Co asi druhý den ráno žehlila mezi mými čistými kapesníky?

.

Taky jsem na Karlově mostě potkal tuhle anonymní muslimku s uhrančivýma očima.

Pokud by byli všichni anonymní běženci takoví, snad bych je i vítal.

Ale co když je to muž?

.