Sto a jeden důvod proč...

... mne Maruška tak dokáže vynervovat.

Abych to řekl popořádku, jeden důvod bych tu hned měl. Ve středu mě měla navštívit a uvařit mi knedlíky, což bych i sám dokázal... byla to její nabídka. Ale nakonec poslala sms, že musí jet domů, protože ten její debil (tak to i uvedla) nezaplatil nějaký dluh a přijede si pro něj nějaká vymahačská firma. Prý pak ke mně přijede přímo hned jak to bude možné... a teď už je pátek ráno a stále od ní žádná zpráva.

Mezitím se mi ozvala Jitka, že by mi přijela uklidit kuchyň (prý se na ni nemůže dívat jak je upatlaná) a já to musel kvůli Marušce, protože jsem se domníval, že přijede ve čtvrtek nebo v pátek, odvolat.... a tím jsem ji docela naštval. Napsala mi že "se nebudu vnucovat a ať ti to uklidí ona." Mám já tohle zapotřebí?

Nakonec jsem se tedy včera raději domluvil s Dagmar, že půjdeme na Petřín na jablka a aspoň ta je v tomhle ohledu důsledná, přesná a svědomitá... jeli jsme dokonce ve stejné tramvaji na Pohořelec a jelikož jsem do ní nastoupil na jiné stanici než ona, viděli jsme se až jsme oba vystoupili. Přesně na minutu v 14:00, jak bylo doluveno. Není to na rozdíl od Marušky holka pro mne?

.

Kromě jablek jsme si i dopřáli krásný výhled na Prahu.

Pak jsme zašli do Vojanových sadů, ty nikdy nevynechám, a Dagmar tam našla tohle hruškové ženské torzo.

Denně tam můžete vidět procházet se tuhle šik oblečenou dámu.

Pak jsme se vydali do hospody a ten hrníček čaje, aby nedošlo k mýlce, patří Dagmar.

Jak můžete vidět, nescházím se jen s ženami, ale i s krásnými muži.

.

Společnost nám dělal i pes... pod stolem na rozdíl od nás.

Takže včera nakonec docela vydařený den.

.