Zavařenina z mišpulí

Už hodně dlouho jsem tu něco nenapsal do rubriky Kuchaře pro ženy, i když vám často ukáži co jsem vařil, nebo co vařily moje kamarádky... takže to dnes napravím. Sami víte, že bylo období zavařenin a tak jsem si řekl, že taky něco zkusím. Hodně často chodím v zahradách a parcích kolem mišpulí a vím, že se z toho dříve dělala marmeláda a dokonce ve středověku (když byl chlad) něco na způsob mouky. Kdo mne zná, dobře ví, že často zkouším při vaření nové kombinace a postupu a tak mne to samozřejmě i lákalo.

Například i v pražské ZOO jako okrasné keře rostou, ale ty ještě nebyla zralé.

Ve Vojanových sadech byly už zralé a přešlé mrazem, což je důležité, aby byly nasládlé.

Tak jsem si odtud jich pár domů vzal, což je dovolené, protože patří městu a město k jejich sklizni i vyzývá.

Nejdřív je provařit a propasírovat. Bohužel jsem měl moc jemné síto.

A potom s cukrem a citronovou šťávou za stálého míchání vařit dokud neztuhne. Tužidlo nepoužívám.

A tohle je výsledek, několik skleniček. Chutná to asi jako broskve.

Možná je vám někomu z vás divné, proč tak rád vařím a jsem chlap. Hlavně rád vařím, protože nemusím a je to i forma kreativity, bez které by byl můj život pustý. Navíc jsem syn šéfkuchařky a mám to v genech. Jako dítě jsem jí rád doma pomáhal při vaření (i proto, že mi pokaždé nechala vylízat mísu) a byla to pro mne i zábava.... a teď se rád zase vracím do dětských let, kde byla jen čistá láska a pohoda.

.