To bylo naposledy co jsem mu dala šanci

TT se mi dnes zrovna docela hodí, protože mi právě dnes tohle napsala moje kamarádka Jitka: "tolikrát jsem mu dala šanci,ale tohle opravdu byla poslední kapka.Zbytečně s ním ztrácím čas." a pak ještě dodala tohle: "já už se v tom vůbec nevyznám,nevím,co vůbec chce,ale už ho nebudu řešit,nestojí za to a hlavně není jediný na světě a máš pravdu je to pokřivenej charakter a já se s ním stále zahazuju."

O Jitce jsem tu u psal, to je ta, které jsem onehdy skládal botník a ten jsme tak dlouho skládali až jsem nakonec musel u ní přespat. Abych uvedl na pravdou míru proč se Jitka na svého přítele zlobí, slíbil, že ji v pondělí odveze autem aby se představila v novém zaměstnání v jiné městě a jednoduše se na to vybodl... a do včerejšího dne se neozval a ona se ho ani nemůže dovolat. Něco podobného jí už udělal několikrát a pokáždé mu tu jeho nezodpovědnost odpustila.

Já včera Jitku utěšoval a to jsem ještě netušil, že Maruška mi zase taky něco provede. Měla volno, chtěla na procházku na Vyšehrad, já si pro ni taky udělal volno a nakonec nejenže z procházky sešlo (že prý je hodně zima a zajede přímo ke mně) ale ani se pak nesnažila mi aspoň poslat sms že ani ke mně nepřijede. Jela za kamamarádkou s nějakými šaty, které jí měla přešívat. Tihle lidé, to už jsem tu několikrát psal, dokáží opravdu jedině ty druhé nasrat a tváří se pak jako že se tak moc nestalo. Ta neúcta k druhým.

Tak jsem jen zvědavý, jestli Jitka tomu svému magorovi zase odpustí, i když to mělo být naposledy.

A to nám Maruška v úterý uvařila tenhle houbový guláš, že až uleží, že si ho ve středu spolu sníme. Snědl jsem ho tedy sám.

V neděli jsem byl s Dagmar na Rigráku na procházce.

Její pes je poloviční vegetarián. Nejnže miluje klacek, ale opravdu má rád zeleninu a dokonce ji upřednostňuje před masem.

Dagmar musela do Paříže a doufám, že přijede živá. Ovšem i v Praze bude nebezpečně.

.