V kočičím doupěti

Dana mne pozvala na večeři a ještě štěstí že jsem se předtím doma najedl, protože jsem věděl jaká je kuchařka... byly tam jen oříšky a víno, protože je na žlučníkové dietě a proto ani nevařila. Vlastně mi o tu večeři ani nešlo, rád si pohraji s jejíma kočkama.

.

.

.

.

Zabavili jsme se i jinak než kočkami, například sociálním nevědomím...

... které měla na nočním stolku u postele, snad tomu věříte...

... a ráno, za svítání, když jsem od ní vypadl, napadlo mi že si dopřeji malou procházku k Vltavě.

Trochu jsem si i potřeboval po tom víně hlavu pročistit, ale udělal jsem moc dobře. No není to nádhera?

.