Snová procházka noční Prahou


Měli jsme se sejít už v sobotu krátce po poledni "u koně", nebo "pod ocaśem", chcete-li, ale já to nestihl, protože jsem byl mimo Prahu. Omluvil jsem se jí a ona mi odpověděla, že ať se jí nebojím, že o nic přece nejde. Bylo to úsměvné... já mám přece o strach uděláno co se týče žen.

Domluvili jsme si tedy novou schůzku na včera v podvečer, ale mezitím, jak jsem tu už i psal, mne postihla blokáda zad a moc se mi na rande nechtělo. Dokonce jesem i přemýšlel, že bych to odvolal.... ale nakonec mi zvědavost nedala a vyšel jsem. Pokaždé je to pro mne rajc a dobrodružství setkat s ženou o které nic dohromady nevím a navíc ani nevím jak vypadá.... a jak mne taky přijme.




Špatně jsem si spočítal čas a proto jsem přijel na Náměstí republiky moc brzo. Posadil jsem se tedy na chvíli u Tadeáška.




Náhodný chodec by měl dojem, že se setkali staří přátelé... tak to i působilo. Políbila mne přímo na ústa a vložila svoji ruku od mé... a vydali se na malou procházku k Vltavě. Z malé procházky byla nakonec velká a ani noční chlad nám v tom nezabránil. Prošli jsem Malou Stranou až pod Petřín...



.



... a z normální procházky se nakonec stala přímo snová.




Prošli jsme i Hradem, kde ponechali Zemanovi kupu sněhu, aby si z ní mohl uplácat třeba sněhuláka.



.




Každý den nám připraví něco nového, nějaké překvapení, pokud si před sebou nezamkneme ty pomyslné dveře.

.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Sekty - tragická závislost

Proč vlastně prodávám...