Příspěvky

Třetí adventní neděle

Obrázek
Nejdřív jsme prošli Vojanovými sady, kde si Maruška přivoněla ke kalině... . ... pak jsme zašli do kostela sv.Salvátora, kde sloužil mši Tomáš Halík... ... v Karlově ulici jsme viděli sraz přátel vlčáků... ... kde mi Maruška tolerovala fotografovat jednu slečnu... ... a pak jsme došli na Staroměstské náměstí, kde zpívaly děti. Ty děti byly fakt roztomilý. . Škoda že je neslyšíte... zpívaly z plných plic koledy. Pak navečer, při cestě domů, jsme se zastavili na Ovocném trhu, kde se bruslilo. Jak jste si užili tu neděli vy? .

Lidem je košile bližší než kabát

Obrázek
Řeknu vám to upřímně, nechtěl bych tomuto národu vládnout (Zemana ovšem nelituji, protože jaký je národ, takový je i on), protože lidé (většina) jsou zkorumpovaní a zdecimovaní a nedá se s nimi v nejbližších letech nic dobrého udělat. Nejvíc se to typické v národu projevilo po šedesátém osmém roce. Lidé raději hrbili záda, než aby nasadili svoji kůži. Něco jako čest lidem nic neřeklo a jediné co dovedli, bylo uctít Palacha... ale jako vzor, že by ho v odporu proti moci mohli následovat, si ho nevzali. Nechci se tu vychvalovat, ale já opravdu nešel volit a nechodil na májové průvody, abych tam ještě ty mocipány oslavoval. To bylo pod moji úroveň a bylo to nejmenší, co mohl každý udělat, jak se jim bez nějakého většího potrestaní (vězení) vzepřít. Maximálně mne mohli vyhodit z práce, nic víc. Moji kolegové, když dostali od šéfa příkaz tam jít, sice remcili, ale nakonec šli. A právě v tom vidím tu slabinu našeho národa... že podlehne moci dřív, než se vůbec o něco pokusí. A hlavně, je jim...

Řeknete, že bramborové knedlíky se špenátem...

Obrázek
... není nijak zvláštní jídlo... ... ale to jste ho nejedli od Marušky. . A ta cibule, kterou k tomu osmažila, bylo takové krásné dvojče. .

Příslušnost a národnost a jak mi strážní andělé přinesli ztracené brýle

Obrázek
Nevím jak v Čechách, ale v Německu mají lidé v papírech příslušnost i národnost. Já mám například jen německou příslušnost, ale moje ex má i německou národnost po otci a naše děti zase po mé ženě. Že by měly naše společné děti měly mít i českou národnost, to německé úřady prostě opomíjejí. Kdyby to tak bylo podobně v Čechách, a možná že to tak i je, měli by lidé vedle české příslušnosti i národnost třeba německou (jako to bylo za první republiky), československou (stále se někdo cítí jako Čechoslovák, třeba i já), nebo jen slovenskou (nebo moravskou - přece mají i jakési království) a třeba i cikánskou, když na to přijde... ten cikánský národ, ať si někdo to myslí nebo ne (podle nátury a zvyklostí to Češi rozhodně nejsou) opravdu je. Třeba i tahle je rodilá Češka jako třeba Okamura, který spíše vypadá jako Japonec. A na závěr ještě k těm brýlím. Včera, když jsem večer vyprovodil Marušku na metro, šel jsem si ještě nakoupit do Tesca a tam jsem vytrousil z kapsy brýle. Přesto jsem doma p...

Naše společné umělecké dílo

Obrázek
Samozřejmě s Maruškou. Se svými láskami jsem vždycky rád vařil, nebo něco kuchtil a věřím tomu, že to opravdu sbližuje jak nic jiného. Moje ex mne vyháněla z kuchyně a jsem dodnes přesvědčen, že to byla hlavní příčina našeho nesouladu. Kdyby všichni společně vařili, bylo by po rozvodech. Nemyslíte? .

Nejhezčí holky jsou stejně v Česku...

Obrázek
... a já to mohu porovnat, protože jsem vlastně víceméně cizinec, který žil dlouhé roky v emigraci. Jediné, co mne stále láká do Prahy, jsou právě ty krásné holky... . ... jako třeba Klárka. Hádejte, co si tam k jídlu vybrala. .

Žárliví muži

Obrázek
Dobrovolně přiznávám, že mi dřív taky vadilo, když nějaký chlápek okatě a bezostyšně nahlížel do výstřihu mé ženy, protože jsem žil v přesvědčení, že jediné privilegium, pohled na její prsa, patří jen mě. Moje nová přítelkyně chodí teď bez podprsenky (řeknu vám později proč) a nijak mi to nevadí. Není přece můj majetek a rád se podělím. Mimochodem, manžel mé přítelkyně byl velký žárlivec. Nejenže nesměla chodit bez podprsenky, i když měla třeba dva tlusté roláky na sobě. Nesměla vlastně vůbec nic. Jednou si nechala do vlasů udělat pár pruhů a její muž vzal nůžky ty pruhy ji vystříhal. Nesměla ani chodit sama na nákup a často ani nesměla sama na půdu, protože by se tam mohl ukrývat její milenec, se kterým by si to tam rozdala. Samozřejmě se nesměla ani malovat a když si vzala rtěnku, byla v jeho očích coura a děvka, která má jedinej úmysl na sebe nalákat nějakoho chlapa. Úplně nejraději by byl, když vypadala zanedbaně jako cuchta a z domu nevyšla. Časem ji nepustil ani za kamarádkou, k...