Kreperat

Co bylo dřív, dnes už není a svět se vám někdy může převrátit úplně naruby... a postačí k tomu třeba jen to, že se vám dostane do ruky starý kalendář vaší ženy, který se při úklidu sklepa najde založený mezi starými papíry. Shodou okolností mi při úklidu pomáhala i moje Maruška a právě to ho objevila. Byla zvědavá jako každá ženská a tak hned do něj i nahlédla. Kromě několika telefonních čísel a pár jmen kdo kdy má svátek nebo narozeniny, to si každý rok opisovala ze starého kalendáře, tam bylo několik poznámek a jiných termínů. Nejzajímavější ovšem tam bylo, to hned Marušce trklo a hned mi to četla, záznam ze 14.března: "2. hod. početí Filípka." Pro mne ovšem nic nového. "To je docela zajímavé", ale pravila Maruška. "To jste se spolu vyspali poprvé, že si to tak zaznamenala a hned bylo z toho dítě?" "To ne", řekl jsem,"to už jsme spolu byli pár let a věděli jsme že se vezmeme." "Ale stejně je to divné," nedala si pokoj Maruš...

a zanechalo mi tento sněžný vzkaz. Přemýšlím co mi tím chtěli říct a co to znamená. A naproti v lese, když jsem šel vyvenčit Kikinu, jsem našel další vzkaz. .

Byla by včera škoda si při takovém krásném slunném dni vyjít na procházku a jak bylo vidět, hodně lidí si i vyšlo. . Ve Vojanových sadech si házela rodinka talířem... ... a na Karlově mostě obdivovaly holky náušnice. Na náplavce... ... fotky jsou z Karlova mostu, jako obvykle krmili lidé labutě... ... ale ještě víc mne zaujala tahle Číňanka. Nakonec jsme skutečně došli k té náplavce... ... a tam se nám líbila tahle holčička jak leze po stromě. Maruščina Kikina byla pořádně ucapkaná a doma pak padla jako mrtvá. .

Já si to takhle kráčím od Staroměstského náměstí směrem na Můstek a co neslyším ... kdo jinej než plechová huba Okamura. Byla ho celá ulice. Měl plnou hubu nějaké kampaně (pořád opakoval slovo kampaň) pro paní Paroubkovou. Jestli ten se jednou dostane k moci jako prezident, přijde na český národ několikaletá zima. Proti němu je Zeman učiněnej žabař. .

. Před rokem za zveřejnění podobných sněženek mne vyloučili z AK a tak by mne měli za tyhle zase přijmout, co myslíte? Jsou z včerejší procházky s mojí přítelkyní (neptejete se s jakou) a nevím jestli vám mám říct kde. Tak jo, rostou ve Vojanových sadech, ale netrhat a jen přivonět! Taky jsem potkal tu plechovou hubu Okamuru... ukáži vám ho možná zítra. .

Poslední dobou se mi stávají jen samé zázraky a ani se tomu nedivím, protože myšlenka tu sílu má... to ví přece každý. Jistě si pamatujete, jak jsem se tu zmínil v tom článku o myšce, jak kouří i Miluška z Kladna a ona se mi hned ten večer (o mém blogu neví) po několika měsících ozvala. Myslel jsem si že se na mne zlobí, protože tehdy ráno, když si chtěla u mne zapálit z okna, jsem jí to zakázal... o od té doby o sobě už nedala vědět. Docela mne to překvapilo, prožili jsme spolu krásnou noc (aspoň já to tak cítil a ona si nestěžovala) a přesto z jednoho dne na druhý mi zmizela. Poslala mi mail, jako by se nechumelilo (ono se zrovna chumelilo, je přece zima) jako bychom se naposledy viděli včera.... že by mne jako kamaráda, zase akceptovala. Nakonec jsme se prý nerozešli ve zlém a jediný náš nespoulad pramenil právě v té cigaretě... a v mé údajné netoleranci, že jsem jí nedovolil si ji vykouřit z okna. Raději než kamaráda by mne sice měla jako věrného milujícího muže... ale ta samota, k...

... ale kdo ví. . . . Z procházky po Olšanech. .