Příspěvky

Bohunka, moje velká láska...

Obrázek
Jak jsem tu v úterý psal, Bohunka je kamarádka Klárky. Tady jsou před lety ještě spolu. Nechci tu řešit, jak to mezi námi bylo, ale byli jsme důvěrní přítelé (a stále ještě jsme), máme se rádi a se vším se vzájemně svěřujeme... zvláště když se třeba necítíme dobře. Náš vztah byl často jako "italské manželství" ale milovali jsme se a to bylo hlavní. Bohunka http://atyiya.blog.cz/ je upřímná holka, řekne co má na jazyku a to mám u žen rád. A jak je vidět, vydrželo nám to přátelství už čtyři roky. Bohunka a Klárka, i když byly v té době velké kamarádky, mi připadaly jako nebe a peklo. Bohunka, jak už jsem napsal, byla milá důvěřivá holka, zatímco Klárka taková náladová potvora. Ale měl jsem rád obě, často jsme si vyšli i ve třech, čemuž se dodnes divím a kupodivu mi obě zachovaly tu náklonnost. Dodnes nevím, jestli na sebe žárlily, tedy ne na mne, ale vzájemně na sebe. Každopádně to byl s Bohunkou krásný čas lásky a poznávání a ani nemohu říct, že bych měl jednu víc rád... milov...

Dává to vůbec smysl?

Obrázek
Dnes ráno mne probudila Maruška pláčem a tak jsem ji raději z toho snu vzbudil. Zdálo se jí, že ji hořel dům a moje ruka (ta kterou jsem ji probouzel) ji z toho hořícího "pekla" vysvobodila. A není ani divu, že se jí ten sen zdál, protože dnes odjela právě kvůli tomu domu, o který se soudí se svým mužem. Do manželství vložila dům od rodičů, ten prodali, postavili si jiný a o ten ji chce teď její muž připravit. (Podobný případ jako se stal mně, když jsem se se svojí ex handrkoval o byty v mém vlastnictví. Jeden jsme společně koupili v Německu a další dva byty v Čechách jsem po rodičích zdědil. Žena mne chtěla i o ty české připravit a tak jsem raději, abych se s ní nemusel soudit, věnoval ten německý.... a ten, jak jsem tu již psal, v květnu prodala a peníze dala do té sekty.) Muž Marušky (odstěhoval se od ní před pár lety za jinou, přestože si tam stálý pobyt ponechal) je toho času bez práce (dělá jen dluhy), rozvést se nechce a rád by zadlužil i ten dům a nakonec i ji, protož...

Cesta metrem na Černý most

Obrázek
V metru si proti mne sedla brunetka, tak kolem sedmnácti let, otevřela tašku, vyndala pomeranč, oloupala ho a po dílkách si ho vkládala do úst. Těšilo mne se na ni dívat a zdálo se, že ji to ani nevadilo. Štíhlé prsty a rudě červená ústa... a ta vůně toho pomeranče se vzápětí rozlila po celém vagoně. Jak si to vychutnávala, nemohl jsem se vynadívat a tak jsem si říkal, jak ty pražské holky jsou krásné a jak se umějí oblékat. Měla i hezké nohy, to mi taky neušlo, když vstala, ale musel jsem jet dál na Černý most, kde mne čekala Maruška. Jistě víte, že bylo včera opět tak jarně a to mi právě připomnělo, jak jsem z toho metra vystoupil, že před třemi lety tam na mne čekala v červené sukni Klárka, kterou si ušila jen pro mne jako překvapení... ten čas tak proklatě utíká. Bylo stejně krásné slunné odpoledne a bylo to naše první rande. Pár dní předtím nás seznámila Bohunka. U Globusu jsem měl zaparkované auto a tak jsme si řekli, že si zajedeme na procházku do Poděbrad. Celou cestu jsme se d...

Bez televize to (ne)jde

Obrázek
Včera večer šel v televizi film Jedna ruka netleská (snad si ten název dobře pamatuji) a nejspíš proto se mi pak zdálo o té useknuté ruce, na které si ty dvě děti pochunávaly. No řekněte, mělo to nějaký smysl, že jsem se na to díval a pak se mi zdály tyhle morbidní sny? Nejspíš smysl to mělo, protože jsem se k ránu začal zabývat televizí, zdali je dobré ji doma mít či ne. A je tu tato úvaha, tento článek. V tom filmu matka dětem tu televizi odpírala (Až teprve ke konci jim ji pustila a co viděli? Nic, co by stálo za řeč a co by je mohlo nějak vzdělat, spíše naopak) a podobně se kupodivu chovají i jiní otcové a matky. Například mé kamarádce Viktorce maninka taky nedopřeje televizi (a tak se musí na ni dívat v počítači) a myška Dana svým dětem taky ne, jak mi prozradila. Docela zajímavý případ, k čemu může dojít, když je dětem odpíraná televize, znám osobně. Můj kolega v práci, založením fanatický katolík (ale může to být i protestant, ti jsou ještě horší) televizi jednoho dne prohodil o...

Narodit se pod šťastnou hvězdou

Obrázek
Takový pocit mám poslední dobou já... jen aby mi dlouho vydržel. Všechno mi prostě vychází, lidé se kterými se vídám, mne mají rádi (a kdo nemá, ten se se mnou nevídá, nebo mi to neřekne) ale každopádně si každý den užívám. A proč bych to taky neřekl, když to tak je. Bohužel kolem mne je i plno lidí nešťastných (skoro se za své štěstí před nimi stydím) a je mi upřímně líto, že se do nějaké šlamastiky, obvykle ne jejich vinou, dostali. O všechno dobré, co mi dosud život nadělil, jsem se ani nějak osobně nepřičinil a proto tedy ta šťastná hvězda. Všechno bych mohl taky přičítat shodě okolností nebo náhodě. Nebo i dobrým lidem, které jsem potkal, nevyjímaje mojí ex, protože jak se říká, všechno špatné pro něco dobré. Kdyby nebylo jí a rozvodu, nepoznal byl dnes tolik milých lidí, se kterými se o své štěstí i rád podělím. . Te páv je z ledna z Vojanových sadů. Takže co říct na závěr? Přeji vám totéž. .

S Jitkou na Valentina

Obrázek
už mě manžel dávno nelíbá ani prvního a ani jiného dne včera v 10:46 Ani když přijdeš z práce, nebo před spaním? včera v 10:47 ne , nelíbáme se vůbec , nějak jsme to zapoměli u nás doma zavést včera v 10:48 Valentinský polibek jsem dostal od Marušky hned ráno, jak se probudila, ale protože musela do práce, navíc není lakomá a ráda se vším podělí, dovolila mi abych aspoň na toho Valentina obšťastnil potřebnější Jitku, kterou její manžel už pár let nepolíbil. A taky Maruška nechtěla abych zrovna na ten den, navíc když bylo tak krásné počasí, chodil po Praze sám. Ta je hodná, co? Na Jitku jsem počkal v poledne u metra a nejdřív jsme se vydali na Hrad. Krásný výhled, vidíte sami. . Na každém zastavení jsme se políbili, abych ji ty zmeškané polibky od manžela vynahradil. To jsem taky hodný, ne? Na náplavce u Vltavy jsme viděli i svatbu. Není to krásné nebe? Na Karlově mostě se fotili Japonci a tam dostala Jitka ode mne taky pusu... tam se dnes líbal kdekdo. A pak jsem ji pozval domů na kafe...

Tak jak bylo na Valentina?

Obrázek
JAK známo byl dnes Valentinstag a krásně jsem si ten den užil, ale o tom, včetně fotek, napíši až zítra. Teď vám ukáži jen páva, který se nás včera nebál ve Vojanových sadech... ... a dokonce se nechal od nás pohladit. Nedaleko Johnovy zdi o které je předešlý článek je i jeho pub a restaurace. Přeji vám krásný večer k Valentinu a doufám, že vás milý aspoň políbil. Já dostal polibky hned dva... :D .