Kreperat

Není to sice žádná tragédie, ale dokázalo mne to docela vykolejit. Začalo to vedlejšími dutinami a skončilo to plnými plicemi a dusivým kašlem. Hlavu mám jako střep a najednou mne vůbec nic netěší. Umírám.... Naštěstí se o mne stará moje Maruška a jak jinak než dobrým jídlem. Silná zeleninová polévka, byl v ní i slepičí vývar, ale tentokrát jsem ani neodmítl a dal si dokonce dva talíře. A to další (nevím jak to nazvat) vidíte dole na fotce. Ty plátky, které vypadají jako maso, jsou sojové. . . . Někdy je taky dobré být nemocný, i když je venku hezky... domácí pohoda. .

Chtěl jsem ve Vojanových sadech fotit pupence a přepletli se mi tam milenci, takže jsem při své fotografické vášni neodolal. . Jak je vidět, jaro je tady a není to nějaká fantazie. . . . U Karlova mostu se zase slétávají kavky, je to jejich oblíbené místo. .

. . . . . . Maruška se mi vrátila a udělala mi hned lívance s tvarohem a povidly, protože jsem je měl naposledy jako kluk od maminky. Jelikož nemám doma lívanečník, tak jen na pánvičce a proto byl každý jiný. .

Pokud jste se moc nemuseli učit, nebo pracovat, předpokládám, že jsi ten týden taky užívali... a jak jinak než při televizi, při sledování olypijských her v Soči. Každopádně já to štěstí měl. Nejenže se už neučím, ani přes zimu nepracuji (i když bych měl), zůstal jsem doma sám a tak si dopřával i od svých kamarádek oddychový čas. Maruška odjela k příbuzným, kde má dům (ráda by si ho tam překontrolovala, v jakém stavu se nalézá), myška Dana odjela s dětmi na hory, Jitka zase dostala chřipku a Alenka odjela na delší služební cestu. Možná nějakou náhradu za ně bych si možná našel, třeba Bohunku, ale ta je v Brně a s tou mohu maximálně chatovat na fb. Pochopitelně jsem neseděl celý den na zadku před televizí doma a dopřával si i po Praze procházky. . . . . . Jako obvykle jsem si zašel na náplavku a tam se fotografovaly holky. . Ve Vojanových sadech zase jiná fotografovala "moje" sněženky. Každopádně to byl hezký týden a ten odychový čas mi přišel k duhu. .

Pro někoho je nevěra koketování přes telefon, nebo na internetu, jiný vidí nevěru, když si jeho partner vyjde s někým na procházku, dalšího zase rozčílí, když se jeho milá (nebo milý) s každým na potkání políbí... nevěra má mnoho stránek, podle toho jak se na to kdo díví a kde si určí ty meze. Najzazší mez zpravidla bývá soulož... tam už často nedojde k odpuštění, lidé to to nedokáží vydýchat a zbývá jen rozvod. Pro některé žárlivce stačí i když se jeho žena (nebo muž) na někoho usměje, nebo nedej bože ohlédne. Bývají to obvykle lidé s malým sebevědomím, nebo to mají prostě vrozené. Potom je s takovým člověkem život peklo. Ovšem jak jak známo, tihle žárlivci jsou nejčastěji podváděni, protože jejich partneři už jich mají plné zuby. Jsou sami proto sobě a kdyby nebylo tohle majetnictví, žádost někoho se vším všady vlastnit, jaký by byl ráj na zemi. Prakticky žádné vyčítání, žádné hádky, žádné ubližování a v neposlední řadě ani ty vraždy ze žárlivosti. Poslední roky mnoho lidí právě kvůl...

Jak jsem tu v úterý psal, Bohunka je kamarádka Klárky. Tady jsou před lety ještě spolu. Nechci tu řešit, jak to mezi námi bylo, ale byli jsme důvěrní přítelé (a stále ještě jsme), máme se rádi a se vším se vzájemně svěřujeme... zvláště když se třeba necítíme dobře. Náš vztah byl často jako "italské manželství" ale milovali jsme se a to bylo hlavní. Bohunka http://atyiya.blog.cz/ je upřímná holka, řekne co má na jazyku a to mám u žen rád. A jak je vidět, vydrželo nám to přátelství už čtyři roky. Bohunka a Klárka, i když byly v té době velké kamarádky, mi připadaly jako nebe a peklo. Bohunka, jak už jsem napsal, byla milá důvěřivá holka, zatímco Klárka taková náladová potvora. Ale měl jsem rád obě, často jsme si vyšli i ve třech, čemuž se dodnes divím a kupodivu mi obě zachovaly tu náklonnost. Dodnes nevím, jestli na sebe žárlily, tedy ne na mne, ale vzájemně na sebe. Každopádně to byl s Bohunkou krásný čas lásky a poznávání a ani nemohu říct, že bych měl jednu víc rád... milov...

Dnes ráno mne probudila Maruška pláčem a tak jsem ji raději z toho snu vzbudil. Zdálo se jí, že ji hořel dům a moje ruka (ta kterou jsem ji probouzel) ji z toho hořícího "pekla" vysvobodila. A není ani divu, že se jí ten sen zdál, protože dnes odjela právě kvůli tomu domu, o který se soudí se svým mužem. Do manželství vložila dům od rodičů, ten prodali, postavili si jiný a o ten ji chce teď její muž připravit. (Podobný případ jako se stal mně, když jsem se se svojí ex handrkoval o byty v mém vlastnictví. Jeden jsme společně koupili v Německu a další dva byty v Čechách jsem po rodičích zdědil. Žena mne chtěla i o ty české připravit a tak jsem raději, abych se s ní nemusel soudit, věnoval ten německý.... a ten, jak jsem tu již psal, v květnu prodala a peníze dala do té sekty.) Muž Marušky (odstěhoval se od ní před pár lety za jinou, přestože si tam stálý pobyt ponechal) je toho času bez práce (dělá jen dluhy), rozvést se nechce a rád by zadlužil i ten dům a nakonec i ji, protož...