Kreperat

Dnes od rána prší, ale včera byl krásný den. Ráno jsem se konečně dostal k svému lékaří, dostal od něho dvě injekce k páteři, trochu se mi ulevilo a tak jsem se vydal do botanické zahrady. Patří univerzitě a je volně pro každého bez poplatku přístupná. Je rozlehlá, celá provoněná, hlavně teď tu kvete jasmín, a proto jsem tam strávil skoro celý den. Raději by mi sice bylo s mými kamarádkami v Praze, Dana mi například napsala, že má pro mne štrůdl ať se zastavím, Viktorce bych zase mohl vyvenčit psa, mojí M. není zrovna psychicky dobře a tak tu bych zase já rád něčím potěšil... ale občas přijde něco, co nám překazí všechna přání, nebo představy. S tím se člověk musí smířit a užívat si aspoň to, co mu život zrovna nabízí. . Předpokládám, že je to jasmín. Celá cesta byla jím zasněžená. . Hodně zajímavých květin nebylo jen ve skleníécích, ale i venku v přírodě. Od téhle vám ukáži detail. . Tady jsou například rostliny, které se vyskytují u moře v dunách. Tady jsou květy toho stromu který v...

Lidé z Afriky riskují své životy aby se dostali do Evropy, ale že by Německo byla země zaslíbená, to ani náhodou. Je tu velké procento lidí, kteří žíjí v chudobě, nebo na její hranici, je tu pomalu víc přesídlenců než Němců a ti Němci, ta většina, řekněme dolní třída, jsou přitroublí, neřkuli zdegenerovaní. Ale abych nepsal zase všeobecně jako to tu je, zdravotnictví, a v Čechách tomu bohužel není jinak, se potýká s velkými problémy. U doktora dlouhé termíny a zdá se, že spíš počítají s tím, že mezi tím umřete a mají vás tak z krku. Jediné co vám dají, předepíší vám prášky na bolest.To je právě ten můj případ s páteří. Tak jsem si aspoň trochu postěžoval. Včera jsem zase projel celým městěm abych si koupil zářivku nad kuchyňskou linku. Je tu několik Bauhausů, ale že by měli co potřebujete, na to zapomeňte. Ta stará, 90 cm dosloužila a tady dostanete jen dlouhé pod 60 cm nebo nad 120 cm. Velikost uprostřed se prostě už nevyrábí. A hezké německé holky, taky nedostatkového zboží. Pieta z ...

Když jsem byl v neděli v Essenu, tak jsem tam viděl stát žebračku s cigaretou v ruce a s cedulí, že je má poslední stadium rakoviny a že na přání už nemá skoro žádný čas... Trochu mi ta její cigareta v ruce přišla jako provokace, ale na druhou stranu ji už ani ta nemůže pohoršit stav, když už se nedá nic dělat a musí jen na tu smrt čekat. Nebo už ji lidé, kteří jdou kolem, co si oni myslí, nezajímají a chce prostě jen od nich nějaký ten milodar. Třeba nemá ani rakovinu a je feťačka, kterou stejně jednou možná dostane, pokud tím životem bude pokračovat dál. Každopádně po dobu co jsem tam postával, nikdo jí nic nedal. Přemýšlím, pokud bych byl na jejím místě a tu rakovinu skutečně měl, jestli by mne taky ještě vůbec něco zajímalo.

Takové počasí, jaké bylo včera, by bylo škoda nevyužít a tak jsem se i přes problémy páteře vydal po obědě na kole do Essenu. Třeba mi ta jízda přes hrboly pomůže. Cyklistická stezka tam nevede a proto jsem musel po silnici mezi auty, což nebylo při cestě domů zrovna bezpečné. Navíc jsem si trochu zajel a zabloudil a oslovil nakonec dva důchodce. Snažím se neměcky nemluvit jako Gott, ale stejně mne v něm poznali. Někteří lidé mne považují za Holanďana, ale tihle hned jestli nejsem Čech. Samozřejmě znali Gotta, ten tu má větší věhlas než Havel. Záda mi sice bolet nepřestaly, ta blokáda v nich se drží, ale aspoň jsem si užil hezký den. Ostatně moje M., jak mi večer psala, taky byla na kole. V Essenu bylo takové pravé ospalé nedělní odpoledne. Lidi v kavárnách, slunili se a na procházkách. . . . Ten černoch se na procházku pěkně vyšnořil. . Byl jsem i v kostele, ale ten vám ukáži někdy příště. .

Dnes je neděle od slova nedělat a navíc je to den, který bychom měli věnovat Bohu. Tedy uvnitřnit se, rozjímat, zamyslet se nad svým dalším životem a načerpat další síly. Tento týden jsem prolenošil, protože kvůli té blokádě v zádech jsem pracovat ani nemohl, ale přesto mi ty dny protekly mezi prsty jako voda, což si i trochu protořečí. Naopak při práci obvykle zapomeneme na čas a den uběhne rychle. Jsme Bohem nastaveni abychom pracovali nebo lenošili? To je velká otázka. Naši předkové, kteří běhali ještě polonazí po lesích moc toho nenadělali. Pracovali jen když dostali hlad a tak podle archeologů pracovali (sběrem a lovem) jen asi 3 hodiny denně a to některým divokým národům zůstalo dodnes. Ani v antické době se lidé kromě otroků moc nepředřeli. Pracovali celkem vzato asi půl roku a další měsíce jen slavili a lenošili. I dnes najdeme lidi, kteří místo honu po penězích se dokáží raději uskrovnit a celý den prostě prolenošit. Nebo cikáni, berou příspěvky a tedy ani je práce moc neláká....

Právě přestalo pršet, vysvitlo sluníčko a moje žena je stále v noční košili. Jdu k ní a říkám: "Co myslíš, nezajedeme do Belgie? Procházka s děmi u moře nám udělá dobře." Byl to jen krátký sen a jediná skutečnost byla, že za oknem opravdu přestalo pršet a ukázalo se sluníčko. Včera byl ještě krásný den... ... a včeličky byly pilné. . Hezky si užijte víkend. .

Aspoň tak to v Německu ve zprávách říkají. Bylo poraženo Náci-Německo, ale Německo jako takové bylo osvobozeno... od nacistů. Podle toho bylo v Německu jen pár nacistů od který se německý lid nechal osobodit. Odpoledne jsem viděl docela zajímavý dokumentární film kde stálo, že většina i vlivných nacistů, kteří měli přímo na svědomí srovnání se zemí několika městeček ve Francii a Belgii (a vražd bezbranných civilistů) byli sice nejdřív odsouzeni k smrti, ale nakonec omilostněni a dožili se spokojeného stáří. V ulicích se ale moc neslavilo a pokud ano, tak něco jiného. Byl normální pracovní den. Tenhle pár měl taky jiné starosti než nějaké výročí. Asi i pro plno Čechů je důležitější, že nemusí do školy a do práce a mají prodloužený víkend. .